Rod Heršů jakožto příjmení je velmi výjimečné. V České republice nosilo toto příjmení v roce 2014 jenom 12 lidí. Nejvíce jsou v Brně- Šlapanicích 4 lidé a v Kroměříži 3 lidé. Další jsou v severních čechách, což považujeme za novodobou "náplavu". Co příjmení Herš znamená? Je to nějaký "pán"? Nebo domácky: Heřman? My máme zaznamený pobyt Heršů pro šest generací ve Skalce, farnost Ježov. Jedná se o oblast jižních Chřibů, kde se žilo zemědělským a vinařským způsobem života. Skalka je od Boršic vzdálena 15 km. Od Stříbrnic, kam se členka rodu Rozálie provdala, je to 12 km. Odkud do Skalky přišli předkové a jestli tam ještě žijou jejich potomci, to zatím do detailu neznáme. Známe z matrik čtyři adresy ve Skalce: nejstarší čp. 4 (pod skálou), starší čp. 39 (hlavní ulice) a novější čp. 56.(boční ulice, kde měli pozemky), kde se narodila naše prababička Rozálie Heršová a nejnovější čp. 53 (dnes takové číslo není - kde to bylo?) kde se narodili její mladší sourozenci r.1896.
V Ježově, což je o něco větší sousední vesnice (1 km) (s farním kostelem a hřbitovem) pozorujeme příjmení Herš také (v 19. století nějaký majitel mlýna v Ježově; zakladatel hasičského sboru v Ježově.) Nejedná se o blízké příbuzné, ale společný původ můžeme předpokládat. V matrikách jsou zapsáni místní faráři, ale také výpomoc duchovních - františkáni z Uherského Hradiště a kapucíni z Kyjova. Dvě jména kněží jsou zajímavá: Matouš Hrabec a Antonín Dostál, oba v Ježově - obě jména jsou hlavní jména rodokmenu Dvouletý, nicméně o původu těchto kněží nevíme zatím nic. Chtělo by to podívat se do nějakého archivu Olomoucké arcidiecéze.
 |
Socha svatého Jana Nepomuckého ve Skalce pochází od našeho rodu Heršů
Vavřinec Herš (1701?-1758)
Vavřinec Herš je naším přímým předkem v 8. generaci. Zatím o něm víme ze svatební matriky jeho syna Františka, kde se uvádí, že v den svatby byl otec Vavřinec už po smrti. Při jeho úmrtí 31. ledna 1758 je uváděn jako čtvrtláník ze Skalky a připisují mu 57 let. Zápis o narození ve Skalce jsme nedohledali. Otázkou je, jestli se ve Skalce vůbec narodil. Nicméně zatím nejstarší matriční záznam je z roku 1721, kdy se Vavřincovi (psaný "Laurentius" nebo česky "Vavřín") narodila dcera Mariana. Vavřinec se oženil též s nějakou Marianou (v matrice nedohledáno) a měli asi 8 dětí, z nichž náš předek František byl nejmladší. Čísla popisná ještě nebyla, ale muselo jít o nějaký zemědělský statek, když byl Vavřinec čtvrtláníkem. V době Vavřince působil jako farář v kostele v Ježově nějaký Hrabec Matouš (začínal jako kaplan v Uherském Brodě). Jeho zápisy v matrikách jsou vzorové. Že by nějaká další rodina?
František Herš (1738-1???)
František Herš je naším přímým předkem v 7. generaci. František se narodil 25. března, roku 1738 Vavřincovi a Marianě Heršovým. Ve Skalce měl také svatbu, a to 20. ledna, roku 1767 s nevěstou Kateřinou Kozákovou. Její zemřelý otec Jan Kozák byl také ze Skalky. Svědkové byli: Jan Žižlavský, podruh a Karel Kozák, obyvatel - oba ze Skalky. Měli asi 7 dětí, ale některé umřely. František Herš žil na čp. 4 ve Skalce.
 |
Tento dům byl Heršů již roku 1783 a možná i o generaci dřív.
Jan Herš st. (1783-18??)
Jan Herš starší je naším přímým předkem v 6. generaci. Narodil se 22. června ve Skalce na čp. 4, rodičům Františkovi a Kateřině Heršovým. Spolu s ním ještě několik sourozenců. Všem šli za kmotry asi vrstevníci rodičů: Antonín Goliáš, ovčák ("Opilio") a jeho žena Barbora (z Moštěnice). Pásli ovce pro panství zámku Moštěnice (zámek u Hýsel a bývalá vesnice do 17.stol.). Jan Herš si vzal Marinu Daněčkovou ze Žádovic. Jan měl 21 let a jeho nevěsta Marina jen 19 let. Svatba proběhla v Žádovicích (tehdy farnost Kostelec u Kyjova) 24. ledna roku 1804. Otec nevěsty Jakub Daněček byl podruhem v Žádovicích. Že Jan Herš žije na novém domě čp. 39 a už ne na čp. 4 je známé ze svatby jeho dcery Anny v roce 1837. Tehdy je Jan Herš zapsán jako čtvrtník ve Skalce. Jeho dcera Anna si vzala v 26-ti letech Františka Stužku. Pravděpodobně podle zvyku, že svatba bývá u nevěsty. Jelikož byl Stužka odjinud (Vřesovice) asi pak Anna žila tam. V roce 1845 je zde svatba syna Jana mladšího.
 |
Dům Jana Herše staršího. V roce 1845 se tu koná svatba Jana Herše ml. s Rozálií Hanáčkovou
Je vidět vpravo zbořená část domu - a místo toho vjezd do dvora a garáž
Jan Herš ml. (1825?-1???)
Jan Herš mladší je naším přímým předkem v 5. generaci. Narodil se ve Skalce. První matrika, která zaznamenává Herše je až jeho svatební, kdy si 26. ledna, roku 1845 bere Rozálii Hanáčkovou (čp. 40) neboli sousedku. Dům, který na obrázku navazuje zprava, je čp.40. Možná se tedy znali již od dětství. Rozálie byla dcerou Antonína Hanáčka, čtvrtníka ze Skalky a jeho ženy Františky, rozené Širůčkové z nedalekých Vřesovic (farnost Osvětimany). Janu ml. a Rozálii Heršovým se na čp. 39 narodil nejdříve Jan nejml. a potom Josef (viz níže), náš předek. Jan nejmladší se oženil na rodném baráku čp. 39 s Antonií, dcerou Martina Ryby (čp.12) a Matyldy, dcery Šebestiána Roberta?, čtvrtláníka z Žadovic. Svatba byla 19.ledna, 1875. Tím pádem asi už mladší Josef musel z domu ven. Pak se narodil ještě František Herš, který měl dvě manželky 1.Antonii Hlaváčovou ze Skalky - zemřela po 2. dítěti, r. 1888 svatba s 2.Annou Šimečkovou z Ježova (19 let) a žili celý život na čp. 39 ve Skalce.
Josef Herš (1856?-1???)
Josef Herš ze Skalky je naším přímým předkem v 4. generaci. Narodil se ve Skalce na čp. 39 rodičům Janovi a Rozálii Heršovým. Josef je zapisován jako "Domkař" ze Skalky. Oženil se 14. června, 1881 s Lucií Rybovou (dcerou Ryby Josefa a Anny) ze Skalky čp. 65. V roce 1882 se jim narodila na novém domě čp. 56 dcera Rozálie (-naše prababička). V této "ulici" měli Heršovi dědičné políčka a zdá se, že je využili - jako pozemky pro sochy svatých (rok 1889), tak přes ulici pozemek pro nový dům č.56 (1882). Protože není vypsáno konkrétně, kteří manželé Heršovi nechali sochy svatého Jana Nepomuckého a Bolestné Panny Marie postavit, domníváme se, že to mohli být manželé Josef a Lucie Heršovi (protože tam bydleli nejblíž). Mohli to být i jejich rodiče Jan ml. s Rozálií (jako výraz díků, oblíbené jméno "Jan" ovšem, pokud ještě žili..), nebo Josefův starší bratr Jan (nejml.) s ženou Antonií (bezdětní) jako výraz prosby - nebo ještě mladší bratr František s ženou Antonií od čp. 39 - kterým mj. zemřely děti František (3.12.1886 - žil jen 2 dny) a Jan (28.7.1887 - žil půl roku) - oba křtila porodní bába Měsíčková z Ježova, a až po postavení soch se narodila Mariana (22.11.1889), která se dožila dospělosti. To už bylo dítě s 2.manželkou Annou. Další dítě měli Štěpána (1893-1895) který žil jen rok a tři měsíce. Dál se narodila dcera Anna 23.7.1899, která se vdala roku 1923 za Františka Nováka z Bukovan v ježovském kostele. Kdyby sousoší nechal postavit František Herš nabízí se, že naschvál neuvedl jméno manželky, neboť ta první již zemřela a možná to bylo přání té druhé? U jiných křížů v okolních vsích jsou vždy pečlivě uvedena křestní jména manželů - donátorů. Toto by byla výjimka. Mezi sochami stojí ještě starší obecní kříž z roku 1862, který dříve stával na hlavní silnici. Tyto dvě pískovcové sochy byly ve Skalce dříve než obecní kaple, která byla postavena na rohu jejich ulice až roku 1907 na čp. 17 u Čechalů.
 |
Sochy, které nechali zhotovit manželé Heršovi - asi Josef a Lucie - stojí mezi jejich domem čp. 56 a budovou OÚ.
 |
Socha Panny Marie Bolestné (2017)
 |
Sochy byly renovovány a nově požehnány místním farářem Svatoplukem Pavlicou
Nejnovější číslo domu našich předků zjišťujeme čp. 53 (dnes již neexistuje) kdy 21. dubna, roku 1884 se tu narodil Štěpán (pokřtěn 22.4. farářem Th. Vymětalem) a 2. 5. 1896 František (pokřtěný 3.5. Karlem Kostkou, kaplanem). Za kmotry šli stále Rusňákovi - Štěpán a Anežka, domkaři ze Skalky. Štěpán Herš se oženil 22. září, 1909 s Anežkou Čeglovou z Žadovic (dcerou Josefa Čegla a Marie, roz. Měsíčkovy), on má čp. 53 ve Skalce, ona čp.100 v Žadovicích - svatba proběhla ve farním kostele v Ježově, oddával je farář František Pohanka. Štěpán Herš je uveden jako zedník. Svědci: Štěpán Hlaváč (rolník v Ježově) a Josef Ondrůšek (rolník v Kelčanech). Lucie Heršová zemřela 6.8.1940 a je pochovaná se svým synem Štěpánem (zemřel 24.5.1942) a jeho ženou Anežkou, roz. Čeglovou z Žádovic (9.11.1887-14.1.1953) na ježovském hřbitově v hrobce Lupačů. (Další tzv. bílý kříž, postavený nějakým mlynářem z Ježova jménem Herš (a jeho manželkou), byl postaven roku 1836 na jižní straně Ježova (nejstarší drobná památka ježovska).
Rozálie Heršová (1882-19??)
Naše prababička se narodila 26.května, 1882 na čísle 56 ve Skalce. Porodní bába: Karolína Měsíčková z Ježova, č. 121. Pokřtil ji Theodor Vymětal, farář v Ježově, 29. května, 1882 a za kmotry šli Štěpán a Anežka Rusňákovi, domkař ve Skalce. Na domě čp. 56 a pak čp. 53 strávila Rozálie své dětství. Rozálie měla dva sourozence - Štěpána (jméno po kmotrovi, neboli křestním otci) a Františka, který možná dostal jméno po svém strýci, kterému nebylo dopřáno mít zdravého mužského potomka, jak jsme uvedli výše. Její rodiče se jmenovali Josef a Lucie Heršovi. Když měla sedm let, tak v jejich ulici postavili sochy svatých Jana Nepomuckého a Panny Marie. Víme, že chtěla vstoupit dokonce do nějakého ženského kláštera. Kdesi byla i nějakou dobu na zkoušku, ale pak ji poslali domů, že je slabá. Při cestě stopovala a zastavil jí nějaký mládenec s povozem (Matěj Hrabec) a už se seznámili a po svatbě se Rozálie přistěhovala na Hrabcův dům čp. 70 do Stříbrnic. Když byla ve Stříbrnicích, prý se za ní zastavoval její bratr František a pomáhal s hospodářstvím, neboť Matěj Hrabec byl snad někde na vojně.
 |
Zde se narodila roku 1882 prababička Rozálie Heršová (později vdaná za Matěje Hrabce)
 |
V Ježovském kostele měla svatbu Rozálie Heršová s Matějem Hrabcem roku 1908
Toto je pohled od Skalky, jak kostel vídali naši předkové, když šli na nedělní mši.
 |
Naši pradědeček a prababička
 |
Růžena a Vlasta Heršovy (foto: V.Vymlátil, Kyjov)
Sestřenice naší babičky Anny Hrabcové (provdané Mikové)
Údajně dcery Františka Herše ze Skalky, bratra Rozálie
 |
Manželé Rozina (Heršová) a Matěj Hrabcovi, vpravo dcera Anna (později Miková)