Na mapě ukážeme, kde všude se vyskytovali v historii naši předkové:
 |
Barva modrá: Jedná se o rod po přímé mužské linii - Dvouletých a hlavně Dostálů a jejich manželek.
Barva červená: Jedná se o rod Hanáků a rody jejich manželek. Nejstarší zprávy pocházejí z r. 1708 z Brankovic. V 19. století se dostal náš předek do Tupes. Ve 20. století do Boršic - dům čp. 242. Odtud pocházela naše "babička boršická" Fanka Hanáková.
Barva zelená: Jedná se o rod Hrabců a rody jejich manželek (aktuálně upraveno od roku 1714).
Čtvrtá hlavní linie prapředka K.Mika není zaznamenána. On se jediný přistěhoval (ze severní Moravy ke Hrabcům).
Barva žlutá: starší linie která vyústila k matce Ludmily Cigošové, přece ale už rod Cigošů považuji za boršický (někteří předkové byli i ve Zlechově).
Barva fialová: starší linie, která vyústila k Tekle Hromadové, manželce Jana Hanáka. Velmi dobře zmapováno od jejich příbuzných. Tady se dá jít ještě více do historie.
MAPA BORŠIC A LOKALIT SPOJENÝCH S DOSTÁLY ČI DVOULETÝMI:
 |
1. Postavičky znázorňují, kde rod Dostálů sídlil.
Jsou čtyři barvy, které určují přibližnou dobu:
fialová barva - nejstarší etapa, od 1795 asi do 1840 (první dvě generace Dostálů: Bartoloměj a Martin Dostálové). Dostálové sídlili na čp.92 při cestě na hřbitov (když se přistěhovali, tak tam ještě nebyl...)
zelená barva - druhá nejstarší etapa, 1840-1900. Rajmund Dostál opustíl čp.92 a nechal dům staršímu Ignácovi. Bydlel v čp.202, což už není, ale stával na horní návsi v řádku pod lékárnou (dnes moderní obchod Coop) . Tu se narodil Vojtěch Dostál.
žlutá barva - první polovina 20. století. Začíná se bydlet na tzv. "Starém baráku", neboli čp.151, naproti zdravotnímu středisku. Tady se narodil děda Josef Dostál - Dvouletý. Dům patřil dříve Gabrielům.
modrá barva - druhá polovina 20. století. Někdy před 2. světovou válkou koupil děda Josef Dvouletý dům čp.12, což byl dříve vinný šenk s velkým sklepem. Tady se narodil táta Josef Dvouletý i další generace 4 synů.
bílá barva - nejnovější čas začátku 21. století. Na horní část vesnice se přiženil Josef Dvouletý nejml., k Iloně Vinklárkové na čp. 407. Tady se rodí další generace a přisvojuje si i sousední dům.
Kromě panáčků neboli sídel máme ještě jakési Praporky. Ty označují sídla manželek našich předků v přímé linii, pokud tedy pocházely z Boršic. První známý předek Bartoloměj si přivedl ženu z Buchlovic, druhý Martin zase ze Zlína, až třetí Rajmund pojal sobě ženu z nedaleka, Annu Gabrielovou z čísla popisného 151 z Herberka. Hlavně po něm sídlili na domě, později "starém baráku" další generace Dostálů, v podstatě až dodneška. Další předek jménem Vojtěch si vzal za ženu Ludmilu Cigošovou - to je ten samostatný praporek naproti ústí ulice Bosny z dolní strany, čp.83. Dnes tam stojí dům zcela nový. Třetí praporek je modrý a patří Františce Hanákové z boršické Uličky, dům čp. 242, na tom domě dožíval její mladší bratr Bohuslav. Poslední bílý praporek patří Iloně Vinklárkové a domu čp.407, kam se přiženil Josef Dvouletý nejml.
Recyklační symbol označuje dům, kde se naši předkové jenom mihnuli, většinou na jednu generaci:
1. Fialová značka v uličce ke hřbitovu zezadu je dům čp. 101, kde roku 1846 je přihlášená dcera Bartoloměje Karolína Barbora Dostálová jako svobodná matka.
2. Fialová značka v ulici Ulička na konci jakoby v poli, tak tam se na opravdu poslední dům oženil Bartolomějův syn Tomáš Dostál, když si vzal místní Annu Hermanovou čp. 220. To bylo roku 1824. (Tato větev Dostálů vede ke Zdenkovi Dostálovému.)
3. Třetí fialová značka v ulici Osvobození mezi Uličkou a čp. 12. patří Františkovi Dostálovi (synu Bartoloměje Dostála), který tu asi žil s manželkou Juliánou, (asi byli bezdětní), na čp. 18 a zemřel r.1848. Ten dům je zbouraný.
1. Zelená značka naproti Uličky patří domu,číslo 37. Bydlel v něm Tomáš Dostál (syn Bartoloměje Dostála) a narodil se tu jeho syn Josef Dostál, r.1835. To byl bratranec s Rajmundem Dostálem. (Tato větev Dostálů vede ke Zdenkovi Dostálovému.)
1. Žlutá značka v Raškouně je čp. 117, kam přesídlil Josef Dostál a narodil se mu zde syn Tomáš Dostál ml., roku 1871. To byl 2. bratranec s Vojtěchem Dostálem. (Tato větev Dostálů vede ke Zdenkovi Dostálovému.)
2. Žlutá značka v horní části Boršic se týká domu čp. 159, který má Vojtěch Dostál uvedený při svatbě r.1907, a stejně tak jeho mladší sestra Anežka při svatbě s Alfonsem Vaďurou r.1912. Měli ho Dostálovi ve svém vlastnictví nebo tam byli jenom v nájmu? Každopádně je na jeho šikmé pozici v půdorysu zřejmé, že stará ulice se stáčela do oblouku a ne do pravého úhlu, jak to později udělali obecní plánovači a vecpali tam ještě pár baráků (mezi Bosnu a Nad Humny).
Kříž symbolizuje duchovní povolání: kněz nebo řeholní sestra. Páter Juvenál Valíček nám často připomínal, že jsme chloubou Boršic tím, že máme mnoho předků s duchovním stavem. Tak tedy:
1.Zelená hvězda v ulici Osvobození patří domu čp.53, kde se narodil r.1862 Kliment Cigoš. Vystudoval na kněze a v roce 1887 měl v boršickém kostele primiční mši svatou. Většinou sloužil ve farnosti Leskovec nad Moravicí (okr.Bruntál). Je to asi nejstarší známý kněz - rodák z Boršic vůbec. Jsme rodina přes jeho dědečka a babičku: František Cigoš a Josefa, roz. Gabrielová - ty máme společné. Páter Cigoš navštívil Boršice ještě r.1914.
2. Zelené hvězdy u domu čp. 92, je jich pět a jedná se o pět dětí Ignáce Dostála (bratrance a sestřenice Vojtěcha Dostála). Dva kněží a tři řeholní sestry.
2a.Nejstarší Josef Dostál vystudoval v Olomouci, r.1895 byl vysvěcen na kněze a působil krátce v Horní Hynčině. Pak odjel do USA sloužit českým ale i jiným národům, ty farnosti byly dost jazykově smíšené: Prarieburg, Spillville, Chelsea. Přeložil z angličtiny do češtiny katechizmus pro české školy a přispíval do vlasteneckých novin v USA. Nešťastně se utopil v řece při koupání.
2b.Druhý kněz už vystudoval v USA, Václav Dostál, se nar. v Boršicích 1891, a v r.1901 odjel s rodiči za svým bratrem Josefem do USA. Na kněze byl vysvěcen 1917. Na faře s ním byla jako kuchařka jeho sestra Josefa. Primici měl v Protivině (Iowa), nejdéle 13 let sloužil na faře ve Fort Atkinson. Zde zemřel r.1944.
2c. Nejstarší ze tří sester řeholnic se jmenovala Marie Dostálová a narodila se v Boršicích r.1873. Už v 15-ti letech požádala o vstup do řádu Milosrdných sester svatého Kříže. Při slibech přijala jméno Ignácie. Pracovala jako vychovatelka v Moravské Ostravě, zemřela jako jediná ze sourozenců v Česku. Podle klášterní kroniky je pochovaná v Ostravě (+1908) na řádovém hřbitově vedle sestry Viktorie.
2d. Prostřední ze sester Dostálových se jmenovala Filomena a přijala při slibech jméno Emanuela. Studovala v Praze gregoriánský zpěv. Vyučovala u sester v Napajedlích a Valašském Meziříčí. Odjela též do USA a je pochovaná v St. Louis.
2e. Nejmladší Hedvika pobývala nejdříve 10 let ve švýcarském mateřinci. Přijala řeholní jméno Ignácie. Odjela do USA jako její mladší sestra pro službu v Hessounově sirotčinci. Dožila se 50 let od slibů. Zemřela r. 1952 a je pohřbena v Merill (Wisconsin).
3. Žlutá hvězda v ulici Osvobození, poblíž zelené hvězdy pátera Cigoše, náleží další naší příbuzné, Marii Dostálové, která byla dcerou Tomáše Dostála ml. a Sabiny roz. Gabrielové - a je třetí sestřenicí s naším dědou Josefem. Dostálovi měli dům čp. 321, tam kde byl později holič Veselý. Marie se narodila roku 1900 a vstoupila také do řádu Milosrdných sester sv. Kříže, do Choryně. Přijala řeholní jméno Felicita. Zemřela v Choryni r. 1927. (Tato větev Dostálů vede ke Zdenkovi Dostálovému z Boršic.)
4. Žlutá hvězda v ulici Ulička patří domu čp. 242 a dceři naší prababičky Tekly, v prvním manželství Pavlínkové. Marie Pavlínková vstoupila v r. 1929 taktéž do řádu Milosrdných sester sv. Kříže a přijala řeholní jméno Vunibalda. Pobývala v klášteře v Kroměříži, kde i zemřela v roce 1938. Byla nevlastní sestrou naší babičky Fanky. Měly společnou matku Teklu.
5a Jedna modrá hvězda u čp. 12 patří knězi: Miroslavu Dvouletému, nar. 1973 v Uherském Hradišti, vysvěcenému r.2002, knězi litoměřické diecéze (tč. farnost Jirkov).
5b Druhý kněz, který vyrůstal na čp.12 je rodný bratr Drahomír Dvouletý, nar.1976 v Uherském Hradišti, vysvěcenému r. 2011, člen kapucínského řádu jako Bratr Vojtěch, klášterem v Praze u Panny Marie Andělské na Hradčanech. Od roku 2017 působí v české misii v Chicago (USA). Jeho diplomová práce o Hynkovi Dostálovi pojednává zčásti i o rodu Dostálů v Boršicích na přelomu 19. a 20. století. Je doplněná o zajímavé dobové fotografie.
6.- Stříbrnice- Pro úplnost duchovních povolání uvádíme osobu Josefy Hrabcové, která se narodila r.1874 ve Stříbrnicích na čp. 70 a vstoupila do řádu Milosrdných sester sv. Kříže. Přijala řeholní jméno Šebestiána. Zemřela při ošetřování zraněných vojáků v nemocnici ve Vsetíně (nakazila se tyfem), a to 15.10. 1916. Její mladší bratr byl Matěj Hrabec (předek naší matky). Její starší sestra Marie Hrabcová se vdala nejprve ve Stříbrnicích a po úmrtí manžela se podruhé vdala za Antonína Gabriela do Boršic, dům pod kostelem. On byl rodným bratrem sester Marie a Anny, které si vzaly Ignáce a Rajmunda Dostálovy (předek našeho otce). (O této spojitosti našich rodů věděli už naši rodiče, ještě když spolu chodili, ale nebyla to překážka k platnému církevnímu sňatku.)
-- další možné spojitosti s boršickými rody Bilíků či Frantů či jiných se možná ještě ukážou, bohužel neznáme některé patřičné údaje.
Logo "I" patří infocentru u tety Ludmily Hůlkové v koutě. :-)