Hrabcovi

Hrabcovi a Stříbrnice

Tento rod vede k naší "babce stříbrnské" a k domu čp. 70 ve Stříbrnicích, kde jsem vyrůstal. Jméno Hrabec je nejvíc rozšířené na jižní Moravě, resp. pod Chřiby z jižní strany (UH, Kyjovsko). Pochází od slovesa "hrabat" hráběmi. Přeneseně to znamená hrabat si, chamtivě shánět. Já jsem si dřív myslel, že je to nějak odvozené od pana hraběte a jeho služebnictva (např. zámek v Buchlovicích). No nic, člověk si moc nevybere. Jméno svému dítěti můžete dát jaké chcete, ale příjmení vám nadělí vaše okolí, ať se vám to líbí nebo ne. Buchlovická kostelní matrika je plná jmen Hrabců, a to hlavně z Buchlovic, ale jsou i z Břestku a ve Stříbrnicích. Naši předkové přišli do Stříbrnic z Buchlovic asi roku 1714.

 

Kaplička svatého Prokopa stojí uprostřed Stříbrnic a je mnohem starší než kostel. Před rokem 1750 prý zde stávala zvonice dřevěná. Zachoval se zvon z roku 1692, který v Brně ulil Jan Křtitel Maleček. Podle lidové tradice stával kdysi hřbitůvek jižně od kapličky ve svahu k potoku (dům čp. 27?). V kapli se zvonívalo na modlení, při úmrtích sousedů či při živelných katastrofách. Lepší místo si naši předkové nemohli ani vybrat.

Dům číslo 70 ve Stříbrnicích
Tento dům patřil údajně k 12-ti starobylým sídlům Stříbrnických lovčích, kteří se účastnili jako porota soudů na hradě Buchlově. Podle výčtu jmen ze 17. století -tam ale Hrabcové nesídlili. Zatím nejstarší zmínka o rodu Hrabců v domě čp. 70 je z roku 1778, kdy se zde narodil Havel Hrabec. Ale jeho rodiče Antonín a Veronika Hrabcovi zde asi žili a hospodařili. Byl snad dům původně Kočařů? Nebo ho vyženil už otec Antonína Václav Hrabec s Alžbětou Čískovou roku 1714? Tento rok je asi rok příchodu babiččiného rodu Hrabců do Stříbrnic z Buchlovic. V Buchlovicích žil nejstarší předek, který je zatím známý, a to Štěpán Hrabec, a byl otcem Václava Hrabce, který se pak přestěhoval do Stříbrnic a zde i zemřel. V 20. století obsadil dům náš děda Kliment Mik, když se tam přiženil. Dnes to máme 300 let výročí, ale dům nyní opuštěný a na prodej a číslo popisné bylo (dočasně?) zrušeno. (Nejinak je na tom dům Crháků, čp.72). Zdá se, že pokrok nezastavíme a staré vzpomínky na místa dětství se oživí až "na věčnosti", kde nám Pán Bůh promítne vše, co budeme chtít (možná v 3D?...) Tož tak.

 

Václav Hrabec (1689-1733) (Buchlovice - Stříbrnice) 

Narodil se v Buchlovicích 2. května, roku 1689. Rodiče: Štěpán Hrabec a Alžběta (dcera Jana Bursíka) z Buchlovic. Do Stříbrnic se Václav Hrabec přiženil v 25-ti letech, a to k Alžbětě Čískové, dne 30. ledna, 1714 byla svatba. Zdalipak to byl dnešní dům čp.70? S první manželkou Alžbětou měli minimálně čtyři děti: *1716 Ondřeje, *1719 Marianu, *1722 Jakuba a *1725 Jana Josefa. Možná jich bylo víc. Možná už zemřely jako děti. První žena Alžběta zemřela 9.prosince, roku 1728. Václav Hrabec je jako vdovec z Buchlovic (39 let) je uváděn u druhé svatby, a to s Annou Bačákovou z Klobouk. Tato svatba proběhla asi v Buchlovicích v kostele, 27. února, 1729 a jako svědkové jsou uvedeni lidé ze Stříbrnic: Matěj Doležal, Václav Náplava, Martin Habáník.  Že jsou s manželkou Annou rodiči Antonína Hrabce *1731, to spojuji jen se shodou křestních jmen rodičů - že jsou Václav a Anna. Jiný Hrabec Václav v té době ve Stříbrnicích asi nebyl. Václav Hrabec zemřel ve Stříbrnicích již 15. září, roku 1733 (44 let...). Což by znamenalo, že zemřel, když měl jeho syn Antonín jen 2 roky... nejspíš to byl s Annou jediný potomek. Václav Hrabec je naším přímým předkem v 8. generaci!  

Anna Bačáková, byla 2. manželkou Václava Hrabce. Pocházela z Klobouk (u Brna? Valašských Klobouk?) a její otec se jmenoval Mikuláš Bačák. Je naším přímým předkem v 8. generaci. Vdala se pak podruhé?

 

Antonín Hrabec (Anton)  (1731-1806)

Antonín Hrabec byl otcem Havla (našeho předka) a některých dalších dětí (Martin, Rozina, atd.). Narodil se 6. dubna 1731 ve Stříbrnicích rodičům Václavu a Anně. Za kmotry mu jdou Jan Ende a Marie, jeho žena ze Stříbrnic. Číslování domů bylo zavedeno v matrikách až ke konci jeho života, takže víme bezpečně, že on umřel 3. února, roku 1806, na čp. 70. Měl manželku Veroniku, rozenou Kočařovou, také ze Stříbrnic, měli svatbu 18. listopadu, roku 1755. Když žení syna Havla a dceru Rozinu, tak je psán jako Pololáník, tj. zemědělec. Antonín je náš přímý předek v 7. generaci.

Veronika Kočařová se narodila 26. září roku 1736, rodičům Jakubovi Kočařovi a Juditě, rozené Kučerové (asi z Medlovic). Zemřela r. 1803 na čp.70. Byl to její rodný dům? Více o rodu v podkapitole Předkové 7.generace.

 

Indikační skica Stříbrnic z roku 1827. Číslo 70 má původně dva domy v průčelí...

 

Havel Hrabec (Gallus)  (1778-1850)

Havel Hrabec se narodil na čp.70 dne 9. října, 1778 rodičům Antonínovi a Veronice, rozené Kočařové. Havel Hrabec se pak uvádí na čísle popisném 70 v roce 1804, kdy měl 31. ledna svatbu s Marianou. Je to náš přímý předek v 6. generaci.  Jeho sestra Rosina má svatbu ve stejný den (ve 27 letech) a bere si Tomáše Trávníčka, z čp.68. U obou je napsaný jejich otec Antonín Hrabec, pololáník (Halbhufner). Asi se tím myslí, že je pololáníkem právě na čp.70, kde zůstává jeho syn Havel. Jen chci upozornit na přepis jmen. Havel - to píšeme až v současnosti. Ve všech matrikách je zapsán jako Gallus. (V německých zemích máme toto jméno od svatého Gallusa, poustevníka ve Švýcarsku a máme i město, které vzniklo kolem jeho kláštera: St. Gallen.) Jméno Gallus bylo v té době oblíbené u mnoha rodin. V nedalekých Osvětimanech je farní kostel zasvěcený svatému Havlu. Havel Hrabec měl všechny děti s Marianou a tím, že většina byli kluci, tak zaplavili Stříbrnice, jako nikdo potom. O některých tradičních domech "naší větve" se zmíním u Havlových synů. O Havlovi Hrabcovi je záznam v Indikační skici (což je mapa vesnice se jmény a čísly domů a hlavně polními pozemky) - píše se v roce 1827, že Havel je pololáník (Halblohner). Havel žil na čp.70, měl denně hezký výhled na kapličku svatého Prokopa a na konci svého života byl řádně zaopatřen svatými svátostmi kaplanem Juříkem z Buchlovic a umírá na starobu 30. července ve svých 71 letech. Pochovává ho Hříbek, farář z Buchlovic. (Uvědomme si, že Stříbrnice měly kostel až od r.1908 a obřady se konaly doma nebo u kapličky sv.Prokopa naproti čp.70.)

 

Mariana Hrabcová, rozená Kaštánková  (1783-1851)

Jméno Havlovy manželky Mariana je vpodstatě Marie. Byla dcerou Antona Kaštana z Košic (!) a Terezie, rozené Dostálové (asi jiná větev než v Boršicích) (což jsou přímí předkové 7. generace!) ze Stříbrnic. Její rodiče měli svatbu 7.února 1782 ve Stříbrnicích, čp. 34. Otec nevěsty Pavel Dostál již nežil. Bylo čp. 34 domem nevěsty?

Rod Kaštánků: Anton Kaštanica (latinský zápis při své svatbě) pocházel z Košic a jeho otec byl také Anton. Každopádně jde o nejvzdálenějšího předka (aspoň podle zápisu v matrice). V zápisech stříbrnských matrik (křestní, pohřební), ho uvádějí jako Kaštan nebo Kaštánek.  Anton s Terezií Dostálovou neměli asi svůj dům. Od Terezie byli ještě ve hře sourozenci a tak to vypadá, že zpočátku bydleli na hospodářstvích, kde pracovali. Narodilo se jim minimálně 6 dětí na různých čp.. Proč ale křtí děti občas v Boršicích a proč je kmotrem Bilík Martin, rolník ("bauer") z Boršic (výjimka: u jediného křtu 1788, uveden že je ve Zlechově). Je to příbuzný nebo kamarád z vojny, nebo náhoda - např. že by chodili kvůli porodní bábě do Boršic? Mariana Kaštánková se narodila jako jejich první dítě 15.8.1783 ve Stříbrnicích. Při křtu byli za kmotry Bilík Martin (ten byl u všech křtů) a Kateřina z Boršic. Pokřtil ji boršický kaplan páter Amadeus. Na kterém domě se Mariana narodila, to nevíme. Tehdy se nepsala čísla u narozených dcer, jen u synů. Brzo nato už ano, ale jelikož byl Antonín Kaštánek podruh, tak asi bydlel příležitostně tam, kde pracoval. U mladší dcery Kateřiny (nar.1785) je totiž číslo 51. U syna Filipa (1788) je číslo popisné 60. U mladších tří dětí už  je čp. 46, což je přes ulici naproti 60-tce.. Ten dům si asi Kaštánek koupil. Tady se postupně narodili Josef (1793-křest v Boršicích), Martin (1795) a Mechtilda (1800). Je možné, že dětí měli víc. Na domě čp.46 (viz obrázek), také dožili (Anton 1810+) a Terezie (1830+). V roce 1820 je tu při soupisu domů ve Stříbrnicích zaznamenán sice Antonín Kaštánek, ale v tu dobu tam žila už jen jeho žena a syn Martin (1795-1849). Anton zemřel náhle, r.1810 v 50 letech, na žloutenku (při zápisu už není zapsán statutem "podruh" "Ineman", nýbrž se vypracoval na  "domkař" "Hausler". Jeho žena Terezie ho o 20 let přežila. Ve čtvrté generaci se ještě objevuje Martinův syn Karel (Antonův vnuk), na čp.46 umírá r.1905. Jestli měl děti, nevíme. Je to zatím poslední zmínka o rodu Kaštánek ve Stříbrnicích. Při bádání o nejstarších Hrabcích na MyHeritage máme společné předky u badatele Čagánek - Ondřej Stojeba, takže se při bádání doplňujeme - opisujeme od sebe.

 

Děti Havla Hrabce a Mariany narozené na čp.77 a 70:
Nejvíc jsem pátral po lidech přímé linie, ty ostatní jsem zaznamenal, ale neručím za kompletní životopis, jsou to spíš zajímavosti ke hlavní linii, aby bylo vidět, že nevyrůstali sami, ale v kruhu širší rodiny. 

Tomáš (1806-1864) byl asi nejstarším synem Havla. Narodil se na čp.77 (kout domů směrem na Medlovice - za bývalou hospodou či diskotékou). Oženil se s Rosinou Marečkovou a měli více dětí: Krescencii (na č.77, r.1854, vdala se za Náplavu z Osvětiman), Magdalenu (1857-1864), Marii a Veroniku (1864-zemřely záhy na slabost). Ve svatebních matrikách jsem našel ještě Kateřinu (vdala se za Lukeštíka r.1872) a Václava (r.1877). 
Václav Hrabec má při své svatbě číslo p. 178, což je na samotě za kostelem směrem na Smraďavku. Dům ještě stojí. Václav se oženil s Agnes Crhákovou čp.72. Když vdávali svou dceru Marii za Mikulíka r.1907, ona má číslo popisné 176, což je dnes nový dům vpravo vedle 70-ky a zdruhé strany je dům Crháků! Toto je zatím jediná spojitost domu čp. 70 a sousedního 71 (později 176). Tomáš umřel na vodnatelnost již r.1864.  

František (1808-?) Víme jen fakt křtu a narození na čp.70.
Emanuel (1810-?) Všichni se narodili na čp.70.
Martin (1812+) Dalo by se říct, Martin I. Asi zemřel jako novorozeně.
Ondřej (1813-1866) Je to náš přímý předek v 5. generaci.

Johana Nepomucena (1816-?) Porodní bába Čevelíková, nar. na čp. 70. (Tuto osobu mi pomohla rozluštit Zdenka Valová.)

Anton (1817-1859) Oženil se s Františkou Mikulíkovou (čp. 124). Děti se mu rodí na čp.26 a on sám i umírá trochu předčasně na tomto čísle. Tento dům není daleko od čp.70 - je v uličce naproti přes hlavní silnici a kapličku a je to druhý dům zprava, vlastně první dům za potokem. Stará dispozice podélného přízemního domku je zachována, střecha je obnovena. První známá dcera byla Marie, která se provdala za Motáně Vincence r.1872. Druhá byla Františka (nar. 1855) a třetí byl František (1857+), který zemřel záhy. Je možné, že měli dětí víc. Anton umírá ve 42 letech a pochovává ho kaplan Josef Dvořák z Buchlovic. Po smrti Antona se vdova Františka vdala za Blahu Frant. čp. 57 ve Stříbrnicích, roku 1861.
 

 

Jan (1821-1871) Nejmladší syn, který měl potomstvo. Oženil se s Magdalenou Marečkovou a žil na čp. 61. I tento dům se stává baštou mladých Hrabců. Je to dům v uličce která vychází od čp. 70 na stejné straně hlavní silnice na Medlovice ale hned odbočuje vpravo jakoby na paseky. Jsou tu z větší části asi sklepy. V jednom z nich jsme měli smuteční hostinu při pohřbu babičky Anny Mikové, rozené Hrabcové. Tady jsou domy postavené na sklepích, takže nemají příliš velké dvory a jsou natěsnány za sebou. Dům Jana Hrabce čp.61 je asi v půli stoupání za zatáčkou vpravo. Narodil se zde Matěj (1851+), Martin (1854+) - oba ale zemřeli 30. března, 1857. Dále Julie (1856) a František (1858). Možná že měli dětí víc. Jan Hrabec umírá v 50-ti letech, 31.října 1871 na zánět plic. Syn František Hrabec se oženil s Františkou Trávníčkovou, čp. 73 v roce 1880 a to 17. listopadu. Na čísle popisném 61 si zřizuje obuvnickou živnost (1899). Měli s Františkou tyto děti: Julii (1882), Jana (1883-1902) - zemřel mlád ve Vídni, Cyrila (1885+), Martina (1888), Bernardinu (1890) -žila pak na čp.56, Antonii (1892+), a Majdalenu (1894) - ta si vzala za muže V.Luňáka v Ostravě-Hrabové (r.1919). Nejstarší dcera Julie si vzala za muže Navrátila z Lísek (r.1905).

Martin (1824-1832) Martin - druhý stejného jména, umírá jako osmileté dítě.

 

Ondřej Hrabec (Andreas)  (1813-1866)
Ondřej byl pátým dítětem z devíti doposud známých dětí Havla a Mariany. Je to náš přímý předek v 5. generaci. V matrikách je zapisovaný jako Andreas. V křestní matrice je číslo domu narození 103, ale jinak svatba, jeho děti i on sám žije a umírá na čp.70. Ondřej se oženil ve 26-ti letech s Terezou Trávníčkovou, čp.12 a měli spolu 7 dětí. Umírá v 52 letech na choleru, která tehdy ve Stříbrnicích řádila.

Tereza Hrabcová, rozená Trávníčková  (1815-1866)
Manželka Tereza pochází z č.p. 12 od rodičů Ondřeje Trávníčka a Rosiny, rozené Náplavové. Vdávala se v 24 letech. Oddával je 18. února, 1840 P. Jakub Linhart, farář z Buchlovic. Spolu s Ondřejem pak měli tyto děti: Františka, Jana, Františku, Marii, Matěje, Josefu, znovu Františka. Víc o nich se zmíním níže. Tereza umírá 21. září, 1866 na choleru, na čp. 70, když předtím manžel Ondřej umřel 9.září. Onen rok umřelo kolem 20 lidí na tuto chorobu. 
V jedné knize se píše, že ve Stříbrnicích vznikl v době epidemie cholery roku 1866 ještě jeden hřbitov, protože ten původní už nestačil. Někteří lidé byli prý pochováni v polní trati Drhová (směrem na Medlovice), který byl označen dřevěným křížem. Ten byl nahrazen kamenným a je tam dodnes, jen čísla připomínající morovou ránu doplňuje ještě letopočet první a druhé světové války. Je na něm nápis: "Od moru, hladu a války, vysvoboď nás Pane". 1866 - 1914 - 1939.

 

Dům sousední k čp.70 neboli čp. 71.
Na tento dům je třeba se přeptat pamětníků. Koluje legenda, že snad Matěj Hrabec nebo jiný osadník měli společnou stodolu při hospodaření. Údajně to nebyli bratři, ale vzdálenější příbuzní (a jméno příbuzného snad František). Dosavadní moje vedlejší pátrání zaznamenalo spíše nepřítomnost rodu Hrabců na čp.71. Jména při křtech, svatbách a pohřbech od nejstarší minulosti, kdy přišli Hrabcovi, až do roku 1907 (svatba Marie Hrabcové, čp. 176) byla různá, spíše bych řekl, že to byl možná obecní dům, kde dočasně ubytovávali. Začátkem 20. století jsou na tomto čísle 71  zapsané různé živnosti - obchod smíšeným zbožím (1901), pohostinství (1903), řeznictví (1908) a od r.1913 kovářství. Jména jsou rozdílná. Dnes tato parcela zná jen dům čp. 176. Je to vlastně modernizované čp.71, především v přední části - do silnice. Je to celé patrová budova čtvercového půdorysu. V zadní části ve dvoře jsou menší přístřešky ve staré podélné dispozici směrované ven do zadní části dvora a humna - jako čp.70. Matriky z kostela jsou zveřejněné pro Stříbrnice jen do roku 1910, takže novější historii rodů a domů neznám. Každopádně toto bádání bude ještě pokračovat.

 

Synové a dcery Ondřeje Hrabce a Terezy. Všichni se narodili v domě čp. 70.

František (1841+)  Žil asi 9 měsíců. Pokřtěn jako František Saleský. 

Jan (1842-1???) Náš přímý předek v 4. generaci. Žil na čp. 70.

Františka (1844-?) Narozena 12. října, pokřtěna 13. října.
Marie (1846-1851) Zemřela ve věku 5-ti let, 17.listopadu 1851.
Matěj (1849+) Žil půl roku od 18. února do 30. srpna.
Josefa (1851-?) Narodila se 1. dubna na čp. 70. Zde také má zápis jako svobodná matka dítěte jménem Jan, to jí bylo 22 let. Otec neuveden. V matrice je dopsáno, že de facto se dítě narodilo a bylo křtěno jinde: totiž v rakouském Cáhnově u Moravy (řeky) (neboli Hohenau an der March). To bylo 27. dubna, 1873. Cáhnov byl jižně od Lanžhota a mluvilo se tam česky a byl tam cukrovar. Asi tam Josefa byla za prací.
František (1853+) Druhý František v rodě. Byl pokřtěný na Františka Serafínského (čili "z Assisi"). Žil jen pár dní, narozen 4. srpna. 

 

Jan Hrabec  (1842-1???)
Jan Hrabec byl druhým synem Ondřeje Hrabce a je to můj přímý předek v 4. generaci. Víme, že se narodil 5. května, 1842 na č.p. 70 a tentýž den byl i pokřtěn a to na Jana Nepomuckého. Pokřtil ho buchlovický farář Jakub Linhart. Oženil se 9. června 1864 s Marií Černou. Spolu zplodili 9 potomků. Nevíme, kdy Jan Hrabec zemřel, neboť do roku 1910 se o něm úmrtní matrika nezmiňuje a mladší nejsou k dispozici. Ale slibuju, že to doplním, když je to náš přímý předek, že jo... 

Marie Hrabcová, rozená Černá  (1844-1910)
Manželka Jana Hrabce nepocházela ze Stříbrnic, nýbrž ze Starého Města. Její rodiče se jmenovali: Cyril Černý, sedlák ve Starém Městě u UH a jeho žena Magdaléna, rozená: Vaňková. Narodila se 13. května, 1844. Vdávala se ve 20 letech, v červnu 1864. 

Synové a dcery Jana Hrabce a Marie: 

Pavel  (1868+) 23. května se narodil, 24. května byl pokřtěn a 25. května zemřel. Vše na čp. 70.
Josef  (1869-1870) Žil asi půl roku od září do února.

Marie  (1870-?)  Při křtu byl kmotrem František Hruška, podsedník a Josefa ze Stříbrnic, křtil buchlovický kaplan Antonín Horák. Marie se vdala při prvním sňatku za Josefa Náplavu, rolníka čp.4, roku 1891. Narodila se dcera Marie (1892), možná měla dětí víc. Pak jí zemřel manžel. Vdala se podruhé 12. února, 1896 (měla 25 let) za Antonína Gabriela, kolářského pomocníka z Boršic, čp. 151. Kvůli všeobecné chudobě snad odešel do Ameriky, kde pracoval jako kuchař a jejich první syn se tam oženil. Pak se vrátil a bydleli v Boršicích pod kostelními schody, čp. 288 (asi). Pan Antonín Gabriel je spojnicí i s rodinou Dostálů, protože on byl bratrem Anny Gabrielové (též čp.151, Boršice, nar. 1857), nevěsty pra-praděda Rajmunda Dostála. Navíc jeho bratr si vzal jejich sestru. Tedy Ignác Dostál si vzal Marii Gabrielovou, ale ti se odstěhovali do Ameriky a zůstali tam. Tehdy také rod Dostálů pomalu přesídlil na čp. 151, což bylo původně Gabrielů. Tady se narodil můj děda Josef Dostál (Dvouletý) r.1909.

Františka  (1873-?)  Narozená 8. února, pokřtěná den na to kaplanem Karlem Kráčmerem (nebo tak nějak se jmenoval). Dne 9. října roku 1889 si bere za muže Vaďuru z Polešovic, toho času tesaře v Reithu (St.Pölten - Rakousko). Oddával je kaplan Zatloukal z Buchlovic. 

Josefa (1874-1916)  Při křtu kmotři opět František Hruška, podsedník a Josefa ze Stříbrnic. Křtil buchlovický kaplan Karel Kráčmer. Josefa vstoupila do církevního řádu Milosrdných sester svatého Kříže a vybrala si nové jméno: sestra Šebestiána. Působila v nemocnici sester ve Vsetíně. Nakazila se tyfem při ošetřování raněných vojáků z 1. světové války. Zemřela 15. října, 1916.

Anna  (1876-?)  Narozená 18. března, pokřtil ji 23. března Karel Kráčmer, kaplan v Buchlovicích. Vdala se 27. června, roku 1900 za Albína Novotného ze Zástřizl (farnost Střílky).
Matěj (1877) Je to náš přímý předek v 3.generaci.
Engelbert  (1879-?)  Jméno tehdy ne ojedinělé. Česky přeloženo: Andělín. Narodil se 19. října a druhý den byl pokřtěn buchlovickým farářem Josefem Dvořákem. Přiženil se ke Křemečkům do Vřesovic Vzal si Anežku, dceru Štěpána a Rosiny roz. Rusňákové. Svatba byla ve Vřesovicích 23. ledna 1907. Za svědka jde nějaký Antonín Gabriel, domkař z Boršic. Dne 23. prosince roku 1907 se mu narodil syn Štěpán. Ten si vzal Marii Trdličkovou z Vřesovic 16. září 1939 a měl pět dětí. Později se Štěpán odstěhoval do Havířova, kde i zemřel. Dnes tam žije jeden mladý Hrabec, který si také dělá rodokmen. Engelbert bude pochovaný asi v Osvětimanech?

Antonín  (1882-1888)  Narodil se 12. května a pokřtěn byl tentýž den. Umřel v šesti letech.

 

Matěj Hrabec  (1877-1951)
Můj praděda se narodil 5. prosince na čp. 70 rodičům Janovi a Marii jako sedmé z devíti dětí. Den na to byl pokřtěn kaplanem Jozefem Brázdilem z Buchlovic. Za kmotry mu šli Valerián Dobiáš a Jozefa Gottliebová. Je to můj přímý předek v 3. generaci. On je zároveň poslední z mužské linie rodu Hrabců. Jak to přišlo, že zůstal na čp. 70 zrovna on, to nevím, ale traduje se, že svou stodolu sdílel s nějakým příbuzným. Pravděpodobně od čp. 71 nebo nověji čp. 176. Já sám si jako dítě pamatuju mohutné dřevěné dveře z obou stran, aby vozy s koňmi mohly snadno projíždět. Ty jsou tam dodnes, ale hodně chátrají. Za mého dětství se ty druhé vrata k sousedům už nepoužívaly. V roce 1926 přihlašuje Matěj na obci živnost "mlácení obilí strojem" spolu s Josefem Crhákem, to se dělo na čp. 31, kde měl Crhák nahlášenou i hospodu. Později dům slavný tanečními zábavami.

Rozalie Hrabcová, rozená Heršová  (1882-????)
Moje prababička, Žena Matěje Hrabce se původně chtěla stát řeholní sestrou. Když pobývala na zkoušku v jakémsi klášteře (?), tak jí řekli, že je slabá na srdce, ať se radši vrátí domů. Po cestě stopovala a zastavil jí Matěj Hrabec s povozem a už byla ruka v rukávě. Rosálie pocházela ze Skalky, její otec se jmenoval Herš Josef, domkař a její matka Lucie, rozená Rybová ze Skalky. S Matějem měli svatbu 8. července, 1908, v kostele v Ježově, což je farní kostel nevěsty. Nevím přesně, kolik měli spolu dětí, matriky jsou jen do roku 1910, zatím vím o čtyřech. Také už přichází éra fotografie a tak tu máme první snímek mých stařečků.

 

Synové a dcery Matěje Hrabce a Rozalie 

František  (1909+) První dítě po svatbě. Syn se narodil 4. srpna a zemřel 17. srpna.
Marie ??? Dcera Matěje Hrabce, která se vdala za Vaculíka do Buchlovic. Marie byla mé matce kmotrou. Byl jsem kdysi i v jejich domě v Buchlovicích, je to mezi kostelem a náměstím - přibližně. Číslo časem doplním. Je pochovaná na buchlovickém hřbitově u zadní zdi směrem k hlavní silnici E50 a 1.hrob vlevo.

Antonie  ???  Dcera Matěje Hrabce, která se vdala za Zbořila a bydlela s ním ve Stříbrnicích v domě čp. 252. Je to vlastně samota, když se jede z Boršic do Stříbrnic, tak je před vesnicí 100 m vlevo. Vede k ní můstek. Po smrti Antonie se Zbořil znovu oženil. 

Anna, (1919-2006) Naše babička, kterou dobře pamatují i mladší bráchové byla dcerou Matěje Hrabce. Nevím přesně kolik bylo sourozenců (matriky končí r.1910), ale dospělosti se dožily jen tři dcery a to byl zánik "slavného" rodu Hrabců. Toto jméno ale pořád ve Stříbrnicích je, i když už ne tolik rozšířené jako v polovině 19. století. Anna potkala svého budoucího manžela Klimenta Mika ve Stříbrnicích, kde on působil s koňmi na hospodářství pana faráře Kuhna. Přimluvil se prý za něj jiný kněz, Petr Crhák, rodák ze Stříbrnic, to mohlo být v roce 1939. Svatbu měli ve Stříbrnicích v zimě roku 1941. Po válce žili s manželem a rodinou v Havraníkách u Znojma. Po smrti jejího otce Matěje Hrabce v roku 1951 už bydleli bez přestání jako Mikovi ve Stříbrnicích na čp. 70. Zde také vychovali 4 dcery. Téměř až do její smrti za ní jezdily jak dcery, tak vnoučata na čp. 70., později na čp. 256 (nový dům u hřiště u dcery Antonie a Zbyňka Touce). Anna zemřela v boršickém Domově pokojného stáří, který spravují řeholní sestry a uherskohradišťská charita. Pochována je ale u svého manžela Klementa na hřbitově ve Stříbrnicích.

babička Anna Hrabcová (provdaná za Klimenta Mika)

Stříbrnice *7.8.1919 - Boršice +23.9.2006