Dostálovi

Dostálovi a Boršice

Tento rod začíná od nás vnuků přes našeho tátu k dědovi "boršickému", Poslední adresa je čp. 12, ale naši předkové - skoro každá generace - se stěhuje na dům jiný. Nejstarším zatím známým domem byl dům čp. 92 (při kamenné cestě na hřbitov, po levé straně ulice.) Posledních 200 let žije tento rod v Boršicích a živí se poctivou prací, zpočátku obuvnickou. Jméno "Dostál" se objevuje až začátkem 19. století...

Význam příjmení je v tom, že buď něco "dostali" jako asi od vyšší moci - místo pro bydlení? povolení k řemeslu?.. a tím se lišili od těch, kteří nic nedostali. Druhý možný význam je, že "dostáli" svého slibu, dodrželi závazek, - jako třeba že: "do zítra budou ty boty hotové" - a byly!

 

Dům číslo 92 v Boršicích (fota z Mapy.cz)

Tento dům je první, na kterém se usadil rod Dostálů, našich předků. Najdeme ho v horní části Boršic, mezi budovou "horní" školy a hřbitovem. V době příchodu Dostálů na konci 18. století tu ještě hřbitov nestál a stejně tak škola. Hřbitov vznikl na místě bývalého hliníku, na pusté planině, kde rostl jen tu a tam ořech nebo višeň - až v roce 1830, když dosloužil ten starý při kostele. Budova školy je stará, ale dříve náležela k náboženskému fondu, možná se tam učil Katechismus? Škola byla v domě čp. 132 v Bosně. Nejstarší zmínka o rodu Dostálů na čp. 92 jsou dvě úmrtí v pohřební matrice z roku 1806. Dne 3.8. zde umírá Ignác Dostál, ve věku 20-ti let (syn Josefa Dostála, obuvníka). Za měsíc potom 4.9. Zuzana Dostálová (příčina smrti stejná - epidemie?) ve věku 59 let (žena Josefa Dostála). Oba pohřbíval Jan Brhel, farář - tehdy ještě na hřbitově kolem kostela svatého Václava.

 

Na přerušenou větev Dostálů, která navazuje na Loštice, nás upozornili badatel Libor Denk a objednatel Martin Dostál. Děkujeme moc za jejich příspěvek a usměrnění v našem dalším bádání. Třeba se sejdeme při širším setkání rodu Dostálů a jejich přátel.

 

Martin Dostál  (asi 1625-1665 žil v Paloníně)

Náš přímý předek v 10. generaci. Martinova žena se jmenovala Anna. Bydleli v Paloníně, což je asi 3 km vzdálené od Loštic. Při křtu Havla - našeho přímého předka je křtěn se stejnými kmotry i jeho bratr Martin. Nicméně již od prvních let nejstarší křestní matriky (r.1650 pro Palonín, Moravičany, a další) - ne Loštice (to je sousední jiná farnost) byly nalezeny zajímavé křestní zápisy v Paloníně: 12.2.1650 syn Blažej - rodiče Martin a Anna z Palonína, kmotři Matěj Vrapáček a Marina Mlynářka, Blažej asi brzy zemřel. Dále 13.8.1651 dcera Marina - rodiče i kmotři stejní, dále 24.8.1656 syn Bartoloměj (zemřel již 27.8. t.r.), dále 26.6.1659 dcera Magdaléna, dále 1661 - sourozenci Havel (Galus) a Martin, dále 1664 syn Matěj - kmotr z Moravičan. Kdo z nich se skutečně dožil dospělosti a kdo dokonce pokračoval v rodokmenu - to jsme zatím nezkoumali. Bohužel i Martin Dostál zemřel velmi brzy -  jako otec rodiny je Martin Dostál uveden při pohřebním zápisu ze dne 26. března, roku 1665.  Věk neuveden. Zaopatřil ho a pochoval farář Matěj Ignác Schönfeld z Moravičan. Jestli se Anna vdova po Martinu Dostálovi vdala podruhé se nabízí, ale zatím jsme tuto událost nedohledali.

 

Dodnes jsou v Paloníně tradiční hanácké selské usedlosti. Kapli vyměnili za kostel.

Havel Dostál  (1661 Palonín -  pracoval v Moravičanech - 1730 Loštice)

Náš přímý předek v 9. generaci. Havel neboli Galus Dostál se narodil v Paloníně nedaleko Loštic. Křest je nejstarším zatím záznamem v rodu Dostálů - proběhl 6. října roku 1661 - navíc byl křtěný se svým dvojčetem Martinem! Otec je rovněž Martin. Matka je Anna (?). Kmotři jsou dva: Matěj Vrapáček(?) z Moravičan a Margareta Zlámalka z Palonína. Havel roku 1706, dne 9. října měl svatbu s Annou  Pudilovou v Lošticích. Za svědky šli Jiří Brutman(?) a Jakub Hlaváč oba z Loštic. Při svatbě se Havel Dostál uvádí jako poctivý mládenec z Moravičan, ale už měl 45 let... Havel se sňatkem vlastně přiženil do Loštic. Roku 1713 se jim narodil syn František, náš přímý předek v 8. generaci. Bohužel čísla popisná se ještě neuváděla. Havel či Galus zemřel 29.12.1730 - podle úmrtní matriky byl stár 73 let ale ve skutečnosti mu bylo 69 let. Zaopatřoval ho i pohřbíval Leopold Jaich, farář v Lošticích. 

Zápis o křtu Havla a Martina Dostálových, 6. října, roku 1661

 

Anna Dostálová rozená Pudilová  (1682 Loštice - 1745 Loštice)

Anna Pudilová se narodila v Lošticích a byla pokřtěna 3. března, 1682. Při jejím křtu jsou kmotři Pavel (???) a Magdalena Poláčková (?). Rodiče se jmenují Jan a Anna. V den svatby měla 24 let. Zemřela dne 7.prosince roku 1745 jako Anna Dostálová a přisuzují jí 74 let stáří (o deset let víc). Podařilo se najít svatbu otce Anny - Jana Pudila s Annou (její otec Pavel a zápis příjmení ještě budeme luštit...) dne 14. února, roku 1666 v Lošticích. Ze zápisu vyplývá, že dědeček Anny se jmenoval Valentin Pudil. Svědci byli Tomáš Čejka (asi) a Jiří Hlaváček (?). Všichni z města Loštic.

 

 

František Dostál  (1713 Loštice - 1766 Loštice)

Náš přímý předek v 8. generaci. František Dostál se narodil 4. srpna, roku 1713 v Lošticích. Při křtu šli za kmotry Jan Rosický a Mariana Němečková, oba z Loštic. Pokřtil ho farář Ondřej Alexius Mlčák. František Dostál měl za ženu Magdalenu Novotnou ze sousedního Palonína. Tam se konala i svatba 29. ledna, roku 1742. Za svědky šli Václav Kusý a Jakub Pospíšil. Oddal je místní kaplan. Spolu měli v roce 1750 syna Josefa (našeho předka v 7.generaci). Ten se pak jako první z rodu hlásí v matrikách k obuvnickému řemeslu. František měl ještě syna Jana, který zemřel v 16 letech. Zatím sourozenci cíleně nezkoumáni. František Dostál zemřel ve svých 53-ti letech dne 13. září, roku 1766, kdy pan farář z Loštic ho zaopatřoval svatými svátostmi a pan kaplan ho pohřbíval. 

 

Interiér kostelíka svatého Josefa v Paloníně dnes.

V Paloníně měli svatbu František Dostál a Magdalena Novotná roku 1742.

Magdalena Dostálová rozená Novotná  (1715 Palonín - 1793 Loštice)

Magdalena Novotná se narodila a byla pokřtěna 1.května roku 1715 jako dcera Jana Novotného a Mariny z Palonína. Při křtu šli za kmotry Matěj Nevola(?) a Dorota Urbánková, oba z Palonína. Po svatbě se přestěhovala do Loštic. Po dlouhém věku Magdalena Dostálová zemřela v Lošticích, dům čp. 39, dne 12. března, roku 1793. Zaopatřil ji a i pochovával farář Jan Crha. 

 

 

Josef Dostál  (1750 Loštice - 1817 Boršice)

Náš přímý předek v 7.generaci. Josef Dostál se narodil a byl pokřtěn 17. března roku 1750 v Lošticích. Pokřtil jej místní kaplan a za kmotry mu šli Šimon Homolák (s ženou Marinou) a Jiří Ptáček, oba z Palonína (sousední vesnice). Svatbu měl se Zuzanou Hatlánkovou z Loštic, dcerou (již zesnulého) Martina Hatlánka. Dne 15. února, roku 1773 je oddal je kaplan místa. Farní kostel v Lošticích je zasvěcen svatému Prokopovi. Adresa ženicha při svatbě: Loštice, čp. 23. Otec František již nežil. Povolání: obuvník (sutor). Za svědky šli Martin Sirovátka a Karel Seidel?, oba z Loštic. Nejspíše se po narození nejmladšího syna Ignáce přestěhovali do Boršic. Roku 1781 byl vydán císařem dekret, že se mohou lidé stěhovat za prací. Josef Dostál je uveden v pohřební matrice jako otec zemřelého syna Ignáce dne 3.srpna, 1806 (20 let). Bartoloměj- starší bratr Ignáce- ve věku 31 let v tu dobu už žil s rodinou v Buchlovicích. Josef Dostál je uveden ještě ve stejném roce 1806 při úmrtí Zuzany Dostálové +4.9.1806 manželky. Asi byla ten rok nějaká epidemie, zemřelo dost lidí z Boršic. Důležité je, že je zapsáno číslo domu 92 a Josefovo povolání jakožto obuvník.

Druhou ženu si Josef Dostál přivedl z Buchlovic, měli tam svatbu 3.února, 1807, s vdovou Rozálií (45 let) (po zemřelém Matěji Sirovátkovi). Uvedená jediná adresa je čp. 93, což je má být asi 92 a míněno v Boršicích. Josef Dostál zemřel 5.června, roku 1817 v Boršicích. (Zapsané čp.110 - že by součást nějakého starobního vejminku?) V pohřební matrice se píše uvedený věk: 70 let, ale skutečný věk byl 67 let.. Pochovával ho farář Jan Brhel. Jeho druhá žena Rozálie je zapsaná v pohřební matrice v Buchlovicích, kde zemřela  dne 8.2.1840 na čp.30 v 82-ti letech. Pochovával ji kaplan z Buchlovic František Černý.

V kostele sv. Prokopa v Lošticích byli sezdáni Josef Dostál a Zuzana 15.2.1773.

Dne 19.8.1774 zde byl křtěn jejich syn Bartoloměj.

Zuzana Dostálová rozená Hatlánková  (1747 Loštice - 1806 Boršice)

Manželka Josefa Dostála pocházela taktéž z Loštic. Zuzana se narodila 10. srpna roku 1747 a její rodiče jsou Martin Hatlánek a Anna. Za kmotry při křtu šli Jakub Pudil a Anna Maczková, oba z Loštic. Svatba rodičů byla 23. listopadu, roku 1744 v Lošticích, kdy Martin syn Tobiáše Hatlánka si vzal Annu po zemřelém otci Ondřeji Čápovi? - špatně čitelné jméno. Svědci při svatbě jsou Jan Lazebníček a Václav Jeřábek oba z Loštic. S manželem Josefem Dostálem měli v Lošticích na čp. 23 více dětí - nejstarší asi - náš předek Bartoloměj (1774), dále Jan (I.) 23.12.1775, Jan (II.) 21.5.1779, Prokop 21.6.1780 - pokřtěn kaplanem Josefem Sirovátkou, Kateřina 31.7.1783 a asi nejmladší Ignác 31.7.1786 - pokřtěn Rudolfem Lopranzem (jméno špatně čitelné)  - věk úmrtí v Boršicích 20 let (+3.8.1806). Zuzana Dostálová zemřela jen o měsíc později, na čp. 92 v Boršicích dne 4.9.1806 v 59-ti letech a byla pohřbena ještě na původním hřbitově kolem kostela sv. Václava v Boršicích (- dnes je tam travnatá plocha).

Od čeho jen příjmení Hatlánek pochází? Podle jiné zprávy - od Kateřiny, manželky loštického malíře Františka Havelky (1817-82), která byla také rozená Hatlánková - přišel jejich rod údajně z Hradce Králové. Každopádně až do dnešního dne měli tito Hatlánkové aspoň jeden čas v názvu nejbližší kopec nad Lošticemi - Hatlanský vrch a pole s madonou Pannou Marií na které je na podstavci uvedeno jméno sponzora Hatlanek - pole mezi Lošticemi a Palonínem. V roce 1850 při novém pivovaru figurují dva právovareční měšťané Ignát Hatlánek a Jan Hatlánek. Příjmení Hatlánek nosí v ČR v současnosti jen jeden člověk - v Přerově. V Německu je firma Hatlanek, která má taxislužbu. Budeme ještě bádat dál.

 

 

Bartoloměj Dostál  (1774 Loštice - pracoval Buchlovice - 1832 Boršice)
Náš přímý předek v 6.generaci. Narodil se 19. srpna roku 1774 v Lošticích, čp. 23. Byl pokřtěn místním kaplanem. Za kmotry chodili Filip Sommer (košíkář) a Marina, žena Františka Zatloukala, oba z Loštic. Když Bartoloměj přišel s rodiči do Boršic, na čp. 92, byl už dospělý a hleděl se po vyučení u svého otce osamostatnit. Nejlépe je přiženit se k někomu. Druhý údaj, který máme u Bartoloměje je datum jeho svatby: ta byla s Apolenou Kovaříkovou v Buchlovicích na čp. 23 a to bylo 22. ledna, roku 1799 a Bartoloměj se prezentuje jako obuvník z Boršic. Jak dlouho předtím žil v Boršicích? Posléze v Buchlovicích obsazuje dům od Kovaříků sousední, tedy čp. 22. Dostálův prvorozený syn byl nazván Josef - bohužel, do roku zemřel. Další děti: František, Tomáš, Vincenc+, Konstantin, Martin a Karolína Barbora se jim rodí v letech 1800-1814. Po smrti Josefa Dostála v roce 1817 se dům v Boršicích uvolnil a Bartoloměj se vrací i s dětmi a ženou do Boršic na čp. 92. Další věrohodný údaj je sčítání domů a obyvatel z roku 1820, kdy už je psán Bartoloměj Dostál v Boršicích na čp. 92. V roce 1824 ještě vystupuje při svatbě svého syna Tomáše v Boršicích. Umírá na souchotiny - tuberkulózu na čp. 92 ve svých 57-mi letech, dne 9. září r.1832, a je přitom zaopatřen a pohřben boršickým kaplanem Josefem Scholzem.

V buchlovickém kostele byl sezdán Bartoloměj Dostál a Apolena Kovaříková r.1799.

Apolena Dostálová, rozená Kovaříková  (1772 Buchlovice - 1840 Boršice)
Manželka Bartoloměje Dostála pocházela z Buchlovic, z rodu Kovaříků a domu čp. 23. Narodila se 9. prosince, 1772, pokřtil ji buchlovický kaplan Jan Brhel. Za kmotry byl Ondřej "Kačeravek" - místní chirurg a Jana jeho žena. Dva roky před svatbou jí zemřela sestra Dorota (17 let). Ve svých 26-ti letech se vdala za o dva roky mladšího Bartoloměje. Měli spolu asi 7 dětí. Po přestěhování do Boršic žila na čp. 92 a přežila svého manžela o 8 let, když zemřela "na starobu" ve svých 67 letech. Pochována byla na boršickém, už novém hřbitově nad jejich barákem. Zaopatřoval ji a pochovával boršický kaplan Franz Jambor (?). Rod Kovaříků, ze kterého pocházela bydlel v Buchlovicích na čp. 23, jako její otec Josef Kovařík (1747-1796) a jeho otec Martin Kovařík. Její matka se jmenovala Dorota (1747-1810) a byla dcerou Matěje Hanáka z Nedakonic.

V tomto domě v Buchlovicích žil náš předek Bartoloměj Dostál a zde se narodil praprapraděda Martin Dostál (*1811). 

Martin Dostál  (1811 Buchlovice - 1883 Boršice)
Martin je nejdůležitějším dítětem Bartoloměje a Apoleny, je to náš přímý předek v 5. generaci, neboli praprapraděda. Asi všechny děti se narodily v Buchlovicích a Martin byl předposledním. Narodil se na čp. 22 dne 1. listopadu 1811 a pokřtěn byl 6. listopadu. V křestní matrice je pozdější poznámka, že přijal Baptismales, to znamená, že svatbu chtěl mít mimo rodnou farnost a potřeboval k tomu Potvrzení o křtu, jak se dnes říká. Martin se v dětských letech přestěhoval s rodiči do Boršic na čp. 92. Kde se potkal s budoucí ženou Antonií, to nevíme, ale jisté je, že svatbu měli ve velehradské bazilice. Martin se vyučil obuvníkem, jako jeho otec. Později zastával službu kostelníka při kostele svatého Václava v Boršicích, jak je zapsáno v dokumentech kostelní báně (r. 1867). Zemřel ve svých 71 letech, sešlý věkem, jak píše farář v matrice. Bylo to 2. ledna, 1883 v domě čp. 202, kde žil s rodinou syn Rajmund.

Antonie Dostálová, rozená Macků  (1814 Zlín - 1891 Boršice)
Manželka našeho předka Martina Dostála pocházela ze Zlína. Aspoň tak to stojí v matrice, ale ve zlínské matrice jsem nic nenašel. Její křest jsem nedohledal. Vycházím tedy z matriky svatební, kde je psáno, že její otec je Jan Macků ze Zlína čp. 8 a manželka jeho je Apolena Absalonová (?) z Napajedel. Martin s Antonií měli svatbu dne 22. července 1841 ve velehradské bazilice. Oddával je farář Michal Barcsay. Antonie žila s Martinem na čp. 92 v Boršicích a zde se jim rodily děti. Ale místo úmrtí má Martin čp. 202 (u syna Rajmunda) a Antonie čp. 151 (taktéž Rajmund). Antonie zemřela na starobu 17. listopadu 1891.

Zde na Velehradě měli Martin Dostál a Antonie Macků svatbu, roku 1841.

Všechny děti Bartoloměje a Apoleny Dostálových narozené v Buchlovicích:

1. Josef (1800-1801) Narodil se na čp. 23 dne 22.května a nedožil se ani roku, zemřel 19.května 1801.
2. František (1802-1848) Narodil se na čp. 23 a oženil se v Buchlovicích v 27-mi letech s vdovou (35) let po Josefu Dobrozemském na čp. 252. Julianu rozenou Doležalovou (otec František Doležal, domkař z Buchlovic). To bylo 25.11.1830. Žádné jejich děti jsme však nevystopovali, ani v Buchlovicích ani v Boršicích. František umírá v Boršicích na čp. 18 dne 5.11.1848. Dům už dnes nestojí. Juliána Dostálová je pochovaná v Buchlovicích, zemřela tam 7.11.1850 na čp. 358.

3. Tomáš (1804-1866) Narodil se již na čp. 22 dne 20. prosince 1804. Za kmotry při křtu jdou František a Barbora Kašpárkovi. Tomáš se oženil s Annou Hermanovou v Boršicích v Uličce čp. 220. Po svatbě r. 1824 se přestěhoval na čp.37 naproti Uličce, již v ulici Osvobození. Zemřel na choleru na čp.18 dne 2.10.1866. Anna Dostálová zemřela na zápal plic 22.4.1868 na čp.117. První syn Josef (1828+), druhá Mariana (1829-?), třetí Jan (1832+), čtvrtý Josef (1835-1908), pátý Martin (1838+). Potomci z této větve jsou naši vzdálení příbuzní... Jedinou přímou jistou rodinou dnes v Boršicích je Zdeněk Dostál na čp. 382 (a jejich děti Alžběta a Jakub).

Zajímavostí je, že v této "Tomášově větvi" je také duchovní povolání: řeholní sestra Felicita Marie Dostálová (1900-1927). To bylo tak: od Josefa (*1835-1908) (s manželkou Annou Bilíkovou) syn byl Tomáš (1871-1903) a on s jeho ženou Sabinou, roz. Gabrielovou, měli v roce 1900 Marii. Ta se narodila v domě čp. 321, to je dům, kde pak pracoval holič Veselý. Vstoupila do kláštera Milosrdných sester sv. Kříže v Choryni a přijala řádové jméno Felicita. Zemřela již r. 1927. Její bratr Josef *1902 byl dědečkem Zdeňka Dostála. Měli ještě sestru Julii. Oni jsou vlastně třetí bratranec resp. sestřenice s naším dědou Josefem Dvouletým (1909-1985).

Nedávno se ozval další žijící příbuzný - Martin Dostál (nar. 1991) který již nežije v Boršicích a má svůj původ od Tomáše Dostála (1804-1866) a dále jeho syna Josefa (1835-1908) s Annou Bilíkovou a dále jeho syna Josefa (1888-?) s Josefou Šimkovou a dále jejich syna Jana Dostála, narozeného v Tučapech (*1914-?), který měl dělat pekaře v Brně. Nyní žije jejich širší rodina v Třebíči. (Takže Martin Dostál je druhý žijící potomek Tomáše Dostála (1804-1866), syna Bartoloměje Dostála.

Další neznámí Dostálové v Boršicích?

Dále od Tomáše (1871-1903) byl ještě starší bratr Cyril (16.7.1869-????) jehož potomstvo není úplně zmapováno, a je možné že jsou v Boršicích dodnes. Víme zatím o jeho dvou svatbách: 1.žena Rozálie Tesařová čp.104, zemřela r.1907, 2.žena Juliána Zábranská čp.220 - s ní měl dne 27.11.1912 syna Josefa, který pracoval jako zedník a bydlel na čp. 131. V době druhé světové války se dvakrát ženil, pokaždé v kostele: 1. s Františkou Šimonovou čp.177 (28.5.1939) a 2. s Boženou Lukeštíkovou čp.6 (26.9.1942). Podle Sčítání domů v Boršicích roku 1959 byli obsazené 4 domy lidmi s příjmením Dostál: čp.6 Dostál Josef, čp.131 Dostál Alois, čp.151 Dostál Antonín, čp.382 Dostál Josef. Třetí adresa je naše, čtvrtá směřuje ke Zdenkovi Dostálovi, nicméně první dvě adresy by mohly souviset s potomky onoho Cyrila Dostála.. Dnes už máme 60 let od onoho soupisu.  (Podle výpovědi našeho otce r. 2019 v ul. Bosna, tj. čp. 131 nežije už žádný Dostál, prý si Alois Dostál s ženou adoptovali kluka Františka a ten se v dospělosti z Boršic později odstěhoval.
4. Vincenc (1807+) Narodil se na čp. 22, 5.dubna a zemřel 19.dubna. Pochovával buchlovický farář Šimon.
5. Konstantin (1808-1830) Narodil se na čp.22 dne 17.května, zemřel 15.ledna ve svých 21 letech v Boršicích,čp 92. Zaopatřoval ho kaplan Jan Tesař. Pochovával ho farář Josef Frič.
6. Martin (1811-1883) Náš prapředek v přímé linii. Bydlel v Boršicích na čp. 92.

7. Karolína Barbora (1814-?) Narodila se asi jako poslední dítě v Buchlovicích čp. 22. Je uváděna v Boršicích na čp. 101 jako svobodná matka dvojčat: Johan a Josef, kteří oba záhy zemřeli (1846).

Podpis Martina Dostála při svatbě jeho syna Rajmunda (r.1877)

Všechny děti Martina Dostála a Antonie Macků, narozené v Boršicích na čp. 92:

1. Mariana (1842+) Příčinou smrti asi chřipka. Žila jen 14 dní. Zemřela 27.září 1842.
2. Mariana (1843+) Žila asi 9 měsíců. Příčina smrti asi chřipka. Zemřela 21.března 1844.
3. Anna (1844+) Žila asi 15 dní. Zemřela 3. prosince 1844, příčinou opět chřipka.
4. Ignác (1845-1916) Starší bratr Rajmunda. Vzal si za ženu Marii Gabrielovou z čp. 151 z Boršic. Svatba byla roku 1869 a jelikož byl mladší sourozenec Rajmund příliš mladý, šel za svědka bratranec Josef Dostál (od Tomáše D.). To je zatím poslední společenské spojení obou větví Dostálů. Ignác s Marií měli hodně dětí a odstěhovali se pak do USA. Z jejich dětí byly tři řeholní sestry, dva kněží a JUDr. Hynek Dostál, novinář a organizátor české menšiny v USA. Všichni se narodili na čp. 92. Na boršickém OU je pamětní cedule na Hynka Dostála. Více o jejich životě a jejich potomcích najdete na jiné záložce - Dostálovi v USA.

Při křtu šli Ignácovi za kmotry jiní Dostálovi - Jan a Anna. Tito nejsou z naší rodiny, alespoň, co naše bádání sahá. Jan Dostál je po otci  původem ze Starých Hutí a povoláním kovář, jeho rodiče se jmenovali František Dostál a Marina roz.Slavíková. Jan se do Boršic asi přiženil a se svou první ženou Annou byl několikrát za kmotra dětem Martina Dostála. Ke druhé manželce Františce se Jan Dostál nastěhoval r.1854 na čp.204 k Hrnčiříkům. Mladšímu Rajmundovi už za kmotry nešli. Možná tam bylo zpříznění přes Annu, u které nevíme příjmení a která asi z Boršic pocházela. Kolem roku 1860 asi z Boršic odchází. Náhodou jsme ještě zjistili, že sestra Jana Dostála se provdala na Stupavu za kováře Antona Pavlíka. Příjmení Dostál je v buchlovické farnosti četnější - najdeme je v Břestku, Buchlovicích, Stříbrnicích i Starých Hutích. Další jiná větev Dostálů, která bydlela ve Stříbrnicích, se spojila v rodu Hrabců, ale to nadete v jiné kapitole.
5. Aloisie (1847-1850)
6. Jan (1849-1850) Příčina úmrtí asi chřipka, nejde to pořádně přečíst.
7. Petr (1851-1853) Příčina nečitelná...Snad se někdo najde....

8. Rajmund (1854-1912) Náš prapředek v přímé linii. Bydlel v Boršicích na čp.202
9. Rozálie (1857-1859) Asi poslední dítě.

 

Boršice, vzácná fotka z dvorku před vchodem čp.92 kolem r.1895. Vchod je zachován dodneška, ale bez toho "štítu" a rozděluje přízemní část na dvě poloviny. Na fotce je asi Rajmundův bratr Ignác s manželkou Marií (roz. Gabrielovou) a posledním dítětem Václavem (v námořnickém). Poslední dítě Václav se narodil r.1891. Víme, že v roku 1901 odpluli celá rodina do USA. Ten dům prodali a Rajmund už bydlel jinde. 

 Rajmund Dostál  (1854 Boršice - 1912 Boršice)
Náš přímý předek v 4. generaci se narodil v Boršicích na čp. 92 jako 8.dítě Martina Dostála, obuvníka a jeho ženy Antonie, rozené Macků ze Zlína. Rajmund se narodil 17. února  a pokřtěn byl téhož dne jako Raymund od boršického kaplana Jana Hrubého. Za kmotry šli Jan Čagánek a jeho žena Anna z Kostelan. Oženil se s Annou Gabrielovou v boršickém kostele svatého Václava dne 4. července 1877. Oddával je kaplan Ignác Kašpárek. Za svědky šli bratr Ignác Dostál, domkař a Matěj Gabriel, čtvrtník z Boršic. Jelikož na domě čp. 92 sídlil jeho starší bratr Ignác s rodinou, tak přesídlil na čp. 202 na náves. Dnes ten dům nestojí - místo něj je nový Coop - potraviny. Později přesídlili na manželčin dům čp. 151. Dochoval se dopis psaný jeho rukou o velkém suchu v roce 1911 do USA dětem Josefovi a Anežce. Rajmund zemřel v 58 letech, dne 10. března, roku 1912. Zaopatřoval ho svátostmi kaplan Cyril Mackovník. Pohřeb měl v Boršicích dne 12. března, pochovával ho farář Antonín Štafa. 

Podpis Rajmunda Dostála 2.9.1886 při křtu Valburgy (Violy) Dostálové, jeho neteře a kmotřenkyně

Zdá se, že Rajmund rád psal. Zde uvádíme úryvek z jeho dopisu 15. srpna, r. 1911. Zdraví obě děti: tj, Josefa a Anežku. Píše o pálení třešňovice se synem Vojtěchem v Buchlovicích, o sklizni obilí v Boršicích, o svém zeti Klimentovi Dvouletém, atd. Někdy není rozumět starým slovům. Z domácnosti zdraví: M asi máma, An asi Anna, Fr asi František a já - Rajmund.

Anna Dostálová, rozená Gabrielová  (1857 Boršice - 1951 Boršice)
Manželka Rajmunda pocházela z Boršic, z čísla p. 151, naproti dnešnímu zdravotnímu středisku. Narodila se zde 12. února 1857. Z čísla 151 pocházel i její otec Tomáš Gabriel a jeho otec Matěj (Matyáš) Gabriel roku 1820 (v době sčítání lidu). Její matka se jmenovala Anna, rozená Bubíková, z Boršic čp. 5. Dožila se vysokého věku 94 let. Zemřela 1. srpna 1951 asi na čp. 151. Zajímavé je, že její bratr Antonín si vzal Hrabcovou Marii z čp. 70 (tudíž sestru našeho pradědy Matěje Hrabce). Na stáří žil pod kostelem - U Antoškou. Lidé si tam skládali kola, když šli do kostela.

Anna Dostálová (1857-1951)

V boršickém kostele byli oddáni Rajmund Dostál a Anna Gabrielová 4.7.1877.
Vpravo u schodů je dům Antonína Gabriela.

Všechny děti Rajmunda a Anny Dostálových, narozené v Boršicích, na čp.202 a 151:

1. Rozalie (1878-1882) Zemřela 29. června ve čtyř letech. Příčina?
2. Vojtěch (1880-1953) Náš přímý předek v 3. generaci.

3. Antonie (1882-1883) Nar. na čp. 202, žila něco přes rok.

4. Josef (1884-1942) Narodil se 26. března již na čp.151. Odešel do USA a oženil se tam s boršickou rodačkou Josefou Hůlkovou (čp. 86) v kostele svatého Prokopa v městě Chicago dne 7.dubna 1914. Měli děti: Jamese (James měl Ronalda, Donalda, Jamese a Johna) a Williamse (měl syna Tomase a dál nevíme.). Pamětní náhrobek měl na boršickém hřbitově, i když zemřel v USA. Po tragické smrti Josefa Dostála se jeho žena vdala za Klimeše. Více informací a fotek díky bratru Vojtěchovi najdete na zvláštním odkazu "Josef Dostal Chicago".

5. Marie (1885-?) Byla pokřtěna na Marii Metodii, neboť se narodila jako její bratranec Metoděj Dostál v roce velkého výročí svatého Metoděje (1000 let od úmrtí na Velehradě). Porodní bába Tereza Jeklová z čp. 12. Vdala se za Klimenta Dvouletého v roce 1905. Adoptovali si našeho dědu Josefa Dostála a on si změnil příjmení na Dvouletý, to bylo 29.1.1936. Své děti neměli.

6. Anežka (1888-?) Narodila se 4. května. Údajně zpočátku pracovala v USA spolu s bratrem Josefem. Po návratu se vdala 9. října, 1912 v boršickém kostele sv. Václava, za Alfonse Vaďuru. Bydleli v Nedakonicích. Měli dvě děti: Josefa a Marii (oba 1916, dvojčata). Dcera Marie si pak vzala Chalupu. Současný kněz Vaďura z Nedakonic je naším vzdáleným příbuzným. Nechali v Nedakonicích postavit sochu Panny Marie.

7. Vít Jan (1891+) Narodil se v březnu, zemřel v červenci.

8. František (1892-1958)  Porodní bába Peltz, Boršice č.180. Narodil se na čp. 151 dne 3. října. Kmotři Ignác a Marie Dostálovi. Zůstal svobodný. Dělal kariéru v armádě jako důstojník. Když vstupoval do česko-slovenských legií v Rusku - tak byl desátníkem u 3. pěšího rakousko-uherského pluku. V březnu roku 1915 podal žádost o vstup do legií v Taganrogu (poblíž Rostova na Donu). Datum zařazení do legií byl až 10.8. 1916. Na válečném poli údajně dostal zásah do hýždí. Dále je poznámka, že pro nemoc nevstoupil do LR (Zdroje informací: Legionářský poslužný spis; osobní karta legionáře)  má charakter a vrací se do ČSR. Po první světové válce působil jako finanční ředitel, mj. na Podkarpatské Rusi - v Užhorodě a dalších městech. Viz fotografie s praporem Sokola. Žil ve Starém Městě u UH. Pochovaný byl v Boršicích. Pořídil si zcela nový dvoj-pomník připomínal také jeho rodného bratra Josefa, který zemřel již r. 1942 v USA - a byly na nich vzácné fotografie v oválném provedení - z dospělého věku. Máme v archivu.

 

9. Anna (1896-?)  Narodila se 12. března. Vdala se v boršickém kostele sv. Václava za Ludvíka Krpálka čp.200 (syna Petra Krpálka a Marie, rozené Zlámalíkové). To bylo 18.června, 1919 a oddal je kaplan Cyril Mackovník. Měla s ním děti: Rajmunda a Annu.

Indikační skica Boršic, od roku 1872, je tam jméno Rajmunda Dostála - v Radovanech (pozemek máme dodnes)

 

Vojtěch Dostál  (1880 Boršice - 1953 Boršice)
Vlna vystěhovalectví zlákala mnoho lidí i z Boršic. Vojtěch, náš praděda, však zůstal na rodné hroudě. Narodil se 9.dubna 1880 a pokřtěný byl 10.dubna Janem Studeným, farářem boršickým. Za kmotry mu šli strýc Ignác Dostál s ženou Marií. Narodil se v domě čp. 202. Roku 1907, dne 17. července se oženil s Ludmilou Cigošovou z Boršic, čp. 159. S ní měl 5 dětí. Byl prý za 1. světové války na italské frontě. Vrátil se až po skončení války, neboť byl asi v zajetí. Zemřel 17. července roku 1953 v Boršicích.

praděda Vojtěch Dostál (1880-1953)

Ludmila Dostálová, rozená Cigošová (1879 Boršice - 19..? Boršice)
Naše prababička se narodila v Boršicích 11.srpna 1879, rodičům Františku Cigošovi a Magdaléně, rozené Gabrielové na čp. 83, to je naproti dolního ústí ulice Bosna. Ve stejný den byla pokřtěna boršickým farářem Janem Studeným. (Podle svědectví Ludmily Hůlkové i ona dostala jméno "Ludmila" po této osobě, jméno nebývalo až tak běžné.) Ludmilin otec i děd se jmenovali František a bydleli na čp. 83. Babička z otcovy strany byla Josefa Gabrielová. V r.1820 - při sčítání lidu - je na tom domě Gabriel Tomáš. To byl otec Josefy Gabrielové. Ona je původní obyvatelkou domu čp.83. Cigošovi přišli ze Zlechova. Každopádně i v této rodině nacházíme duchovní povolání, tentokrát kněžské. To bylo tak: Ludmilin děda z otcovy strany František s Josefou roz. Gabrielovou měli také syna Christiana. Ten s manželkou Marií, roz. Blahovou měli syna Klementa. Tudíž je to Ludmilin bratranec. No a ten vystudoval na kněze a v roce 1887 sloužil v Boršicích primiční mši svatou. Páter Klement Cigoš se narodil na čp. 53. V semináři psal práci o významu svatého Klimenta v cyrilometodějské misi. Svou matku Marii přijel do Boršic pohřbít v r. 1914 a tehdy byl farářem v Leskovci nad Moravicí (okr. Bruntál). Z matčiny strany má Ludmila tyto předky: otec její matky se jmenoval Gabriel František, čp. 54 a matka Františka, rozená Horáková z Jalubí. Sháníme fotku Ludmily.

Z tohoto domu pocházela prababička Ludmila, rozená Cigošová

Všechny děti Vojtěcha a Ludmily Dostálových, narozené v Boršicích na čp. 151:

1. Josef (1909-1985) Náš přímý předek, dědeček po otci.

2. Marie (1911-?)  Narodila se jako druhá po Josefovi a to 5. února. Vdala se za Churého (z Tupes?) a měla s ním syny Františka a Josefa. Myslím, že bydleli v Tupesích. Josef má bydlet v Bílovicích. Jestli máte někdo foto Marie, prosím, pošlete mi ho. Případně i s manželem Churým.

3. Antonín (1913-1990) Narodil se 30. května. Oženil se Filomenou Maňáskovou z Tupes. Tato Maňásková měla dva bratry ve Stříbrnicích - Kristiána, pekaře a Lojzu, krejčího. Antonínovy děti, které se narodili na čp. 151 jsou: Vojtěch (bydlí v Tupesích - děti Aleš a Silvie), dále Antonín (svobodný, bydlel na čp. 151, t.č. charitní domov Boršice), třetí Marie (vzala si Antonína Rožka a bydlí v Jalubí- děti Marie a Helena), čtvrtá Věra (vzala si Antonína Němce) a bydleli na čp. 151 resp. v horní části zahrady s přístupem od ulice Bosna. Bohužel již oba zemřeli. Na domě žije svobodná dcera Věra. Antonín Dostál šel ještě na pohřeb mého dědy Josefa v roce 1985. Když umíral, byli jsme za ním v nemocnici v Uherském Hradišti. Vím, že nás tam bylo hodně a já jsem mu seděl na posteli.

4. Vojtěch (1919+) Narodili se jako dvojčata dne 24. dubna 1919. Zemřel 18. června 1919.
5. František (1919+) Zemřel 14. června 1919.

Od roku 2017 už dům nestojí, byl beze zbytku zbořen. Pozemek byl prodán.

Dům čp. 151
Dům, který dříve patřil Gabrielům, ale přes Annu, která si vzala Rajmunda Dostála se stal rodištěm mnoha našim předkům. Říkáme mu taky "starý barák". Nejstarší zprávu máme ze sčítání lidu a domů v roce 1820, kdy dům obývá Matěj Gabriel, dědeček Anny. Po něm tu bydlí syn Tomáš Gabriel, otec Anny, ale i Marie či Antonína. Praděda Vojtěch se tu ještě nenarodil (ještě na čp.202), ale jeho mladší sourozenci: Josef (USA), František (svob.,finanč.ředitel), Marie (vzala si Dvouletého), Anežka (Vaďurová), Anna (Krpálková) ano. Dále se tu narodila generace dětí Vojtěcha Dostála: Marie (Churá), Josef Dvouletý (děda), Antonín Dostál (zůstal na domě). Pak ještě děti Antonína Dostála: Marie (Rožková), Věra (Němcová), Antonín (svob.), Vojtěch (s rodinou v Tupesích). Dům byl do r. 2017 v držení rodu, ale nebydlelo se v něm již dlouho. Je součástí areálu, kde na horní parcele zahrady je užívaný nový dům (Antonín Dostál a Věra, dcera Věry Němcové a Ant.Němce).

 

 Josef Dvouletý, rozený Dostál  (1909 Boršice - 1985 Boršice)
Náš děda Josef se narodil taky v domě čp. 151. Narodil se tu jako nejstarší z dětí Vojtěcha Dostála a Ludmily, roz. Cigošové, dne 13. února, roku 1909. Na vojně byl u pohraničníků podél maďarské hranice v Rimavské Sobotě. Vojáci tam veslovali na řece Dunaji. Za 2. sv. války musel kopat zákopy pro německé fašisty a málem přišel o život při partyzánské protiakci. Bylo to někde u Hranic na Moravě, snad Komárovice u Kelče. Oženil se v boršickém kostele 23.listopadu, r.1935 s Františkou Hanákovou z Uličky z Boršic. Oddával je farář Josef Hut. Náš děda má v matrice ještě příjmení Dostál. Za svědky šli Krpálek Ludvík a Kořínek Ondřej, oba domkaři z Boršic. Pak je v matrice oddaných přípis z následujícího roku, kdy 29.1.1936 je Josef Dostál přijat za vlastního od Dvouletého Klimenta a jeho ženy Marie roz. Dostálové, čp. 343 v Boršicích. Od té chvíle se děda jmenoval Dvouletý. Měl totiž slíbený dům po těchto bezdětných příbuzných. Jestli to byl ten s čp.343 to nevím, ale je to možné. Děda s babičkou si zpočátku koupili dům čp. 12, kde dříve býval vinný šenk a který má stále velký sklep a trochu si jej vylepšili. Na domě čp. 151 zůstal jeho mladší bratr Antonín. Onen slíbený dům od Klimenta Dvouletého a své tety Marie, byl nucen posléze odstoupit. Někdo z rodu Dvouletých mu vyhrožoval, že ho udá, kvůli nepřihlášené pistoli. To bylo za 2. sv. války. Děda Josef se vyučil truhlářem, doma jsme měli někde výuční list od jeho mistra. Ve sklepě míval ponk. Měl velké hudební vlohy, hrával na harmoniku nebo na "vozembouch" (i na vojně). Ve stáří hodně kouřil, že jsme ho nemohli v pokoji najít.. První písmena, která jsem se naučil číst, byla díky dědovi, a to nadpis novin "Rovnost" které rád čítával. Děda zemřel doma na čp. 12 a my jsme se o něj do posledních dnů jeho života starali. Děda Josef zemřel 21.9.1985. Pohřeb vedl boršický farář Jan Gacík. Děda je pochovaný v Boršicích v nejvyšší části hřbitova, kde ho pak následovala i jeho manželka Františka. 

 

Náš děda, Josef Dostál (* 1909 - od r.1936 jako Dvouletý  +1985) zde kolem roku 1930 asi...

 

Náš děda Josef Dostál na vojenské službě za první republiky v okolí Rimavské Soboty na Slovensku. Je to ten sedící s vozembouchem. Sloužili u pohraniční stráže.

 

náš děda Josef Dostál Dvouletý s manželkou Františkou a dítětem (*1937 Antonín)

 

Nejstarší vyobrazení domu čp.12 - zcela vlevo - v části Stará ves  (maloval učitel Marťan)

 

Detail s husama a studnou, která byla přece trochu víc vlevo, malíř si upravil

 

Dům čp. 12 a foto před přestavbou (1960?). 

Dům čp. 12.

V tomto domě bydlela na začátku 20. století porodní bába Terezie Jaklová. Pak se ve sklepě prodávalo víno. V minulosti střídal často majitele. Cenný je dlouhý sklep, ale nad ním bylo jen málo využitelného místa na bydlení. Sousední domy jsou ze všech stran, i ze zadní části. Takže asi byl pro naše prarodiče docela levný. Patří nicméně do části Boršic, které se říká Stará ves a počítá se k původním vinným sklepům kláštera velehradského, když ještě Boršice patřily jako filiální ves cisterciákům z Velehradu.

Na domě čp. 12 se narodili Josefovi a Františce Dvouletým tři děti: Antonín (1937-2012 - žil ve Zlechově, syn Bronislav ve Vážanech), Ludmila (1939-2020 - žila v Boršicích - byla hlavním zdrojem informací o našich předcích; její děti: Vlaďka a Milan) a Josef (1949) (náš otec). Josef dům čp. 12 s dědou upravil v 70. letech do dnešní podoby. Děda s babičkou žili na čp. 12 v jediné místnosti (na výminku) až do smrti. Dnes zde užívá důchodového odpočinku. Manželka Helena zemřela náhle 16.2.2021 v kroměřížské nemocnici. Pohřeb byl v "korona-éře" omezený dne 22.2.2021 z kostela svatého Václava a na boršický hřbitov. Pochovával farář Anton Kasan spolu s Miroslavem a Vojtěchem Dvouletými a dalšími kněžími.

 

Svatba Ludmily Dvouleté s Vladimírem Hůlkou v Boršicích v 60. letech. Za novomanžely je farář František Kostrbel. Vlevo děda Josef a vedle něj návštěva z USA (Alois Klimeš a Josefina rozená Hůlková).

 

náš děda Josef sedící vlevo s bratrem Antonímem Dostálem a jejich rodinami (náš táta stojí mezi nimi)

 

náš otec Josef Dvouletý, *1949

Náš otec Josef Dvouletý, současníky přezdívaný "Dostálek", což už v naší generaci neví nikdo, že jsme z rodu Dostálů. V zaměstnání jezdil bagrem a buldozerem a říkali mu též "strýc Rovinka". Josef Dvouletý si vzal za manželku Helenu, roz. Mikovou v roce 1972. Po rekonstrukci domu se mladá rodina přesunula od nevěsty ze Stříbrnic, čp. 70 sem do Boršic na čp. 12. Mezitím se narodil v r.1973 Miroslav a v r. 1974 Josef. Vzpomínám jak jsme si hrávali na hromadách písku před domem, protože ještě se dělalo hodně prací kolem domu (betonování, atd.). V roce 1976 se narodil Drahomír a už jsme na domě řádili tři. K tomu ještě r.1986 se narodil Lukáš. O původu naší matky Heleny Mikové více na záložce "Mikovi".

 

Františka a Josef Dvouletí s vnukem Miroslavem (1973, Stříbrnice)