Hanákovi

Hanákovi a Brankovice

Rod Hanáků začíná u "Fanky", naší "babky boršické", která byla za svobodna Hanáková. Rod po jejím otci nás však dovede přes Tupesy do Brankovic. Tato vesnice se nachází na západní straně chřibského podhůří. Nad obcí stojí dominanta - kostel svatého Mikuláše. V Brankovicích byla katolická fara hodně dávno a v jejích matrikách jsem našel zmínku o dlouhodobém hospodaření rodu Hanáků na čp. 35. Tento dům se nachází na návsi. Pravděpodobně tady žili hodně dlouho, ale nebyla to jediná rodina. Dvě asi nezávislé větve rodu se potkaly v roce 1770 při svatbě Jiřího Hanáka a Anny, rozené Hanákové. Jméno Hanák mají už zde, ale nevím jestli to znamená, že je v Brankovicích někdo označil za Hanáky, nebo jejich předkové přišli do Brankovic ještě z opravdovější Hané, jako někde z rovin Prostějovska. To jsou asi detaily, které nevypátráme.

Dům, kde žili po mužské linii "naši" Hanákovi. 
Pro architekturu hanáckých hospodářských domků jsou typické malé okénka pod střechou.

Ondřej Hanák  (1708-1777)
Náš přímý předek v 8. generaci byl dlouho nejstarším datovaným předkem v celém rodokmenu bratří Dvouletých. Je to dáno také tím, že se nám tento rod nikam nestěhoval a hezky zůstával na jednom gruntě. U Hanáků je navíc ještě možnost pokračovat dál do minulosti, ale stěžuje to absence čísel domů. Příjmení Hanák je právě tady - na Bučovicku, kdy Brankovice patřili pod zámek v Bučovicích, nejčastější příjmení. Má ho každý 337. obyvatel. Takže se nacházíme přímo "v líhni" Hanáků. Na internetu jsem četl, že Hanák mohlo označovat i sociální postavení a ne "národnost". Hanáci většinou pracovali na polích - na úrodné černozemi, měli velké statky, byli to tradiční zemědělci. Mohlo tedy znamenat: Hanák = (velko?) zemědělec. Ondřej Hanák má v matrice zaměstnání: Pololáník.

 Kateřina Hanáková  (rozená ???)
Manželka Ondřeje Hanáka a matka našeho předka Jiřího. O ní víme jen rok 1743, kdy se jí narodil syn Jiří neboli v zápisu Georgius. Se svým mužem vystupuje víckrát jako kmotra u křtů nebo svědek na svatbě. S manželem Ondřejem měli ještě syna Jakuba, který se žení r. 1771 s Annou Kristíkovou z Brankovic.

 Jiří Hanák (1743-1812)
Náš přímý předek v 7. generaci. V matrikách píšou "Georgius", ale věřím, že mu říkali Jiří. Narodil se 29. května, 1743. Pokřtil ho brankovický kaplan František Ťoupal. Kmotrové jsou Martin Žižlavský a jeho žena Apolonie z Mouchnic. Dne 29. října 1770 se žení s Annou v Brankovicích. Oddává je František Nepomuk Jiříček, farář. Jelikož bývaly svatby většinou v obci nevěsty, usuzuju z toho, že i nevěsta Anna byla místní.

 Anna Hanáková, rozená Hanáková (1752-1806)
Manželka Jiřího Hanáka a dcera Matěje Hanáka (asi z Brankovic) a jeho ženy Kateřiny se narodila 4. července, roku 1752. Pokřtil ji kaplan. Za kmotra byl Jan Malíř a Marie, jeho matka, ze Snovídek. Po sňatku v 18-ti letech se jí po 13-ti letech narodil syn Gabriel, další pokračovatel našeho rodu. Naopak, zemřel syn Prokop ve 3 letech.

V brankovickém kostele byli sezdáni Jiří Hanák a Anna, roz. (též) Hanáková dne 29. října 1790.

 Gabriel Hanák (1783-1823)
U jeho narození 23. března, se poprvé používá označení rodného domu, a to číslem 35. Jedná se o našeho přímého předka v 6. generaci. Pokřtil ho Petr Jiříček, farář. Za kmotry šli Syrovátka Ondřej a žena Alžběta z Brankovic, povolání Gazarius neboli domkař. Gabriel byl čtvrtník (obhospodařoval jednu čtvrtinu - asi lánu) v Brankovicích. Gabriel byl nejspíš 2x ženatý. Poprvé v roce 1807 s naší pra--babičkou Apolenou. Podruhé v roce 1819 s Marianou, svobodnou dcerou asi již zemřelého Mikuláše ? (nečitelné). Měla čp. 42 v Brankovicích. Gabriel umírá na čp. 35 dne 22. ledna roku 1823. 

 Apolena Hanáková, rozená Žižlavská  (1787-1819)
Apolena se narodila Matěji Žižlavskému, pololáníku v Mouchnicích, na čp.3, a jeho ženě Janě. Mouchnice najdete 2 km SZ vedle Koryčan. Narodila se 9. února, 1787. Svatbu s Gabrielem měli též na rodném domě Apoleny, bylo to v zimě 27. ledna 1807. Pak už bydleli v Brankovicích, čp. 35, tedy u ženicha. Roku 1808 umírá syn Jan. Roku 1811 se rodí dvojčata Jonáš a Apolena. Tady se jim narodil náš důležitý předek Jakub, a to v roce 1815. Apolena umírá ve svých 32 letech. Rod Žižlavských z Mouchnic se nám objevuje v rodokmenu podruhé.

 Jakub Hanák (1815-1866)
Náš přímý předek v 5. generaci se narodil v Brankovicích na čp. 35 dne 29. července 1815. Pokřtil ho místní kaplan. Je zapsán jako Podsedník. Dne 7. listopadu, roku 1837 se žení s Marianou Krejčířovou z Nemochovic. Svatba je u nevěsty. V Brankovicích na čp. 35 se mu narodili synové František a Jakub, (možná i další??) - ale tyto dva bude pak následovat za živobytím na Slovácko. Nevíme, kdy přesně přišel do Tupes, ale zcela jistě víme, že zemřel na čp. 166, v slepé uličce směrem na Boršice. Dům je dnes renovován. Jeho syn Jakub jde do Zlechova, syn František, jde na jiný dům v Tupesích. V úmrtní matrice stojí u Jakuba, že on je podsedník z Tupes. Zemřel 21. prosince 1866, zaopatřoval ho Jan Studený a pochovával farář Nesrsta z Boršic.

 Mariana Hanáková, rozená Krejčířová (1814-1886)
Manželka našeho přímého předka Mariana neboli Marie se narodila v Nemochovicích, čp. 25. Její otec František Krejčíř byl zaměstnáním pololáník v Nemochovicích, tedy asi sedlák. Její matka Johana neboli Jana, byla též dcerou pololáníka, nemochovického občana Františka Němce. Nemochovice patří do farnosti Chvalkovice u Bučovic. Je zde kostelík svatého Floriana. Po svatbě v Nemochovicích Mariana vychovává své děti v Brankovicích, ještě se syn František žení v r. 1861 na čp. 35, ale po svatbě syna asi přechází i ona do Tupes. Tady máme záznam o jejím úmrtí 12. prosince na souchotiny v Tupesích na čp. 241 - u koho tehdy bydlela (20 let po smrti manžela na čp. 166), to je otázkou. Pravděpodobně komunikovalo dobře vícegenarační společenství širší rodiny přistěhovaných Hanáků. Jako její manžel i ona je pochována na hřbitově v Tupesích. Zaopatřoval ji a pochovával již farář - páter Jan Studený z Boršic.

Dům nevěsty Mariany Krejčířové v Nemochovicích. Zde asi měla svatbu s Jakubem Hanákem, r. 1837.

U kostelíka v Nemochovicích Marianu a Jakuba oddal 7. listopadu 1837 farář z Chvalkovic.

 František Hanák  (1838-1890)

Náš přímý předek v 4. generaci se narodil opět v Brankovicích v domě čp. 35. Přišel na svět 14. října 1838. Pokřtěný byl den nato kaplanem Františkem Žáčkem. Za kmotry mu šli Matěj Žižlavský, pololáník z Mouchnic a Tekla, jeho žena. Zaměstnání Františka bylo čtvrtník v Brankovicích. Narodil se mu bratr Jakub 1.8. 1840. I jemu jdou za kmotry Žižlavští z Mouchnic, asi se jedná o prarodiče - rodiče od otcovy matky. František odchází asi do služby do Tupes - z jakého důvodu, nevíme. Při svatbě už má číslo tupeské, totiž čp. 43. Svatba se konala v Brankovicích u nevěsty v roce 1861. Máme zato, že hned po svatbě začali manželé František a Kateřina žít v Tupesích na čp. 43. Františkův bratr Jakub se žení roku 1867 a přichází do Zlechova. Pracuje jako kovář. Umírá na čp. 43, ale ve Zlechově, 5. září, 1916 (není-li to chyba zapisovatele). František přežil svou ženu Kateřinu a pak se znovu oženil. Druhý sňatek byl ještě v roce 1882 a to s Rosalií Heliovou z Boršic (čp.82). Narodilo a zemřelo jim nějaké dítě. Pak už ale umírá sám František, 27. ledna, 1890 na souchotiny na čp. 43. Zaopatřoval ho boršický kaplan Jan Veselý. Pochovával ho boršický farář Jan Studený v Tupesích.

 Kateřina Hanáková, rozená Váňová  (1837-1882)
Manželka našeho prapradědečka Františka se narodila také v Brankovicích. Rodiče Kateřiny byli čtvrtníci v Brankovicích a jmenovali se Jan Váňa (psalo se Vania) a jeho žena Marie, rozená Soustružníková (omylem zapsali do matriky: Rozumová). Při bádání jsem našel sňatek v Brankovicích s Františkem Hanákem 5. února, 1861. Oddával je brankovický farář, Vincenc Formánek. Po svatbě odcházejí do Tupes, kde se jim rodí děti. Já jsem zaznamenal jen tři, ale mohlo jich být víc. Především Marianu Hanákovou (*1868), která byla dvojče s Josefou, ale ta zemřela. Roku 1872 zemřela dcera Františka, necelý rok měla, na osýpky. Pak se narodil náš pradědeček Jan (*1876). Kateřina umírá v Tupesích na čp. 43 a to dne 31. března, 1882. Zaopatřil ji svátostmi boršický farář Jan Studený.

Dům v Tupesích, kde bydleli František a Kateřina Hanákovi
Rodný dům pradědečka Jana Hanáka (*1876)

 Jan Hanák  (1876-1954)
Náš pradědeček se narodil jako asi čtvrté dítě dne 8. července, 1876 v Tupesích, čp. 43. Pokřtěn byl den nato Janem Studeným z Boršic. Za kmotry mu jdou podsedník Pernička Jan a Jozefa z Tupes. V mládí sloužil v Boršicích jako pacholek u Pavlínků. Jednalo se o dům v Uličce, čp. 242, Přiženil se tedy do Boršic. Kdo pak v tomto tupeském domě žil? Nejspíš na něj měla nárok Františkova druhá žena Rosalie.? Pamětníci příliš nevzpomínají, že by se jezdilo do Tupes na rodinné besedy, jak to dřív bývalo zvykem. Jan se oženil s vdovou Teklou Pavlínkovou, rozenou Hromadovou. Oddal je v boršickém kostele sv. Václava, dne 11. července, 1906 Kusala Alois, kaplan. V Boršicích v tzv. Uličce na čp. 242 se Janovi narodily 4 děti: Ignác, Františka (naše babička), Anna a Bohuš. Jan zemřel v Boršicích dne 24. června roku 1954.

praděda Jan Hanák (1876, Tupesy, čp. 43 - 1954, Boršice, čp. 242)

 Tekla Hanáková, rozená Hromadová, vdova Pavlínková  (1870-???)
Manželka našeho pradědečka se narodila v Medlovicích na čp. 23, dne 13. března roku 1870. Její porodní bába je zapsaná v matrice: Magdalena Křeňáková z Osvětiman, čp.44. Pokřtil ji ve stejný den Antonín Šimek, kaplan v Osvětimanech. Za kmotry šli čtvrtník z Medlovic, Basil Náplava a jeho žena Tekla! Její rodiče se jmenovali Jan Hromada (pocházel z Újezdce, čp. 50) a Paulína, rozená Jurkovská, v Medlovicích na čp. 40. O obou rodech Hromadů i Jurkovských máme dost informací díky souběhu jiných rodokmenů na MyHeritage. Obecně lze říct, že předkové naší prababičky Tekly žili v Újezdci a Medlovicích po mnoho pokolení. Tekla se vdala do Boršic nejprve za vdovce Ignáce Pavlínka, po jeho smrti v r. 1905 se vdala za Jana Hanáka, r.1906. Dohromady měla 9 dětí a podle svědectví pamětníků byla živá a čiperná. Otázkou zůstává, kdy zemřela.

Dům v Medlovicích, kde bydleli Jan a Paulína Hromadovi.
Rodný dům prababičky Tekly Hromadové (Hanákové) (*1870)

 

Tekla Hanáková (*1870, Medlovice, čp.23 - ?? Boršice, čp. 242)

Dům čp. 242 v Uličce v Boršicích
Na tomto domě nejdříve vyrůstala Marie Krpálková. Ta si vzala za manžela Ignáce Pavlínka z Boršic. To bylo 16. října, 1889. Za rok ovdověl, když mu zemřelo jak dítě Marie, tak manželka Marie (ne ve stejný den). Druhou nevěstu našel v Medlovicích, kde byla také svatba - u Tekly Hromadové: 19. října, 1892. Žili pak v Boršicích na čp. 242 a měli 4 dospělé děti, mimoto zemřelo dítě Helena (v 5-ti letech). Možná těch úmrtí bylo víc. Z dětí šlo o 3 kluky a 1 holku. Ta jediná holka se jmenovala Marie a vstoupila v roce 1929 do kláštera Milosrdných sester sv. Kříže v Kroměříži. Přijala jméno Vunibalda. Zemřela v Kroměříži a pochovaná byla mezi řeholními sestrami v roce 1938. V roce 1906 se vdova Tekla vdává za Jana Hanáka, který tu dříve už pracoval jako pacholek. Na čp. 242 se jim narodili všechny čtyři děti, mezi nimi i naše babička Františka. Zde pak zemřeli a na domě zůstal asi nejmladší Bohuš, kterého ještě pamatuju.

Rodný dům babičky Františky, rozené Hanákové (*1912)

 

Děti Jana Hanáka a Tekly, narozené v Boršicích, na čp. 242
Ignác (1909-?) Nejstarší ze sourozenců se oženil a měli 2 děti. Odstěhoval se do Vsetína, kde bydleli v části Luh. Babička mu říkala "Hynku". Jeden z Ignácových synů snad chtěl za komunismu utéct z Československa, byl policistou, ale nějak z toho sešlo. Dochovalo se i jedno hodně poškozené foto.

Anna (?-?) Jediná sestra naší babičky byla Anna, vdaná asi za Vladislava Durníka. Kdysi jsem byl s ní na návštěvě u Durníků, asi ulice Kyjovská, čp. 376. Dnes už dům patří jiným. Babička ji říkala "Durníčka" a hodně se navzájem navštěvovaly.

 Františka (1912-1993) Naše babička z otcovy strany se jmenovala Františka, a říkali jí "Fanka". Narodila se 5. dubna, 1912 v boršické Uličce. Vdala se za našeho dědu Josefa Dvouletého, rozeného Dostál. Bydleli potom na čp. 12, což je nedaleko od Uličky. Narodili se jim: Antonín, Ludmila a Josef - náš táta. Bydlela až do smrti na čp. 12 - hned v první místnosti - na vejminku. Zemřela 10. dubna, 1993 a pochovával jí boršický farář Jaroslav Bíbr. Jako malé nás babička vozila na káře buďto na hřbitov - tam uklízela příbuzným hroby (vzpomínám na hrob Josefa Dostála, který zemřel v USA, ale tady měl pamětní desku s oválnou fotografií) - nebo nás vozila do "Kouta" na nákup do potravin "u Hanáčky". (Na dědině říkala obchodu "u Brunclíčky".)

Bohuslav (?-?) Mladší bratr naší babičky, který žil na čp. 242 až do své smrti. Jeho manželka ještě žije, má 89 let. "Bohuša" si dobře pamatuju z návštěv u Fanky. Bohuš se podobal svému otci Janovi Hanákovi.

starý Jan Hanák se synem Ignácem a jeho rodinou

babička Františka už jako Dvouletá, s dětmi před Hanákovým (Antonín, Ludmila)