Rodiče našich dědečků a babiček jsou nám známí a je jich celkem 8. Mužské linie jsou popsány již u dědečků (resp. babiček): jsou to Vojtěch Dostál, Jan Hanák, Kliment Mik st., a Matěj Hrabec. U těchto našich pradědečků objevujeme další generaci jmen a to podle rodného příjmení jejich manželek.
Praděda (po přímé mužské linii) Vojtěch Dostál měl za ženu Ludmilu, rozenou Cigošovou. Cigošovi žili též v Boršicích. Kromě Ludmily se tu narodil i první známý kněz z Boršic, Klement Cigoš. Kořeny rodu Cigošů však vedou do Zlechova. Z matrik známe jejich domy čp.85 a čp.16 (odkud se do Boršic přiženil František Cigoš). Nejstarší záznam o jejich bydlení ve Zlechově je z roku 1684 (Jiřík Cigoš a nevěsta Marina). Matriky jsou ve starších dobách smíšené (Boršice, Zlechov, Tupesy, Tučapy) a asi od roku 1730 jsou oddělené.
Druhý praděda - po otcově matce - praděda Jan Hanák měl Teklu Pavlínkovou, ale rozenou Hromadovou. Pavlínek byl Teklin první manžel a byl z Boršic a tedy i dům v Uličce, kde se narodila babička Fanka Hanáková. Hanák si vzal vdovu po Pavlínkovi, ale Tekla rozená Hromadová pocházela z Medlovic. Její další předkové pocházeli z Újezdce (což je hned vedle).
Třetí praděda - po matce - její děda - Kliment Mik starší (pracovní označení) žil se svou ženou Marií rozenou Havranovou ve Spálově. Problém je, že Marie byla Havranová po matce, ne po otci. Její matka Aloisie Havranová byla totiž svobodnou matkou. Jméno otce Marie neznáme. Tudíž Havranovi patří spíš až do té další generace. Tady ta kolonka i její historie zůstane prázdná což je škoda... Nepomohla ani osobní návštěva na matrice ve Spálově.
Čtvrtý praděda - z matčiny strany - od její babičky - byl Hrabec Matěj a jeho žena se jmenovala Rozálie (Rozina) Heršová. Její rod pocházel z nedaleké podchřibské vesnice Skalky (farnost Ježov). Rozina se ze Skalky do Stříbrnic přivdala - k Matěji Hrabcovi čp. 70.