Tento rod pochází ze Spálova, okres Odry neboli šířeji Nový Jičín. Ve Spálově byl zámek a český statek spojený s Potštátem a ocital se na hranici s německým vlivem ze Slezska. Jméno Mik je zaznamenáno v matrikách přepisem "Mück". Byli zde i židé. Nevíme přesně co znamená příjmení "Mück". Lidé tohoto jména bydlí na Odersku stále a jsou tam vlastně i naši vzdálení příbuzní. Naši rodiče je ještě znali, ale další generace dětí se už nestýká. Údaje jsou opsány z matrik farního úřadu ve Spálově (německy: Sponau), kam patřily ještě vesnice Luboměř a Heltínov. Dnes je Spálov městysem.
Mapa Moravy a Slezska za 1. republiky. Hranici u Spálova určovala řeka Odra.
Po 2.sv. válce přibyla západně od Spálova hranice s vojenským újezdem Libavá
Matěj Mik (1667-1730)
Matěj Mik je náš nejstarší známý příbuzný (v 9. generaci). Nedalo se dohledat jeho narození, ale podle pohřební matriky časové údaje o jeho životě měly být spolehlivé. Nejstarší zatím údaj o Mikovi ve Spálově je svatba Matěje Mika s Justýnou Skřehotovou 20. ledna, 1705. (Její rodiče: Václav Skřehota a asi Kateřina.). Čísla domů ještě nebyla. Matěj Mik zemřel údajně v 63 letech, ve Spálově 3. května, 1730. Jeho žena Justýna ho přežila jen málo, zemřela 25. listopadu, 1732. Jejich syn Václav se ženil o rok později.
Václav Mik (1712-1752)
Václav Mik je náš přímý předek v 8. generaci. Narodil se Matějovi Mikovi a Justýně ve Spálově, dne 25. září, 1712. U křtu byli za kmotry Jiří Ambrož a Marina, manželka Jiřího Vesszcle (?). Oženil se s Marií Annou Královou ze Spálova a to dne 25. ledna, 1733. Rodiče nevěsty byli František a Anna Královi, sedláci ve Spálově. Václav Mik umírá ve 40 letech dne 10. dubna, 1752. Jeho žena Marie Anna se provdala ještě jednou, a to za Josefa Kubicu ze Spálova a žila tím pádem na jiném statku, čp. 15 až do své smrti, roku 1782).
V kostele ve Spálově byla většina Miků pokřtěna a oddána
Karel Mik (1746-1828)
Karel Mik je přímým předkem, a to v 7. generaci. Narodil se ve Spálově Václavu a Marii Anně Mikovým, dne 26. října, 1746. Za kmotry při křtu jdou Karel Krnovský ("iudex") a Marina, manželka Jakuba Jurače domkaře, oba ze Spálova. Jméno první ženy je Anna Heichelová. Svatbu měli 29. dubna, 1770 ve Spálově. Anna byla dcerou Šimona Heichela, sedláka ze Spálova a jeho ženy Kateřiny. Karel Mik má s manželkou Annou dalšího našeho potomka - Vincence Isidora (r. 1771). Při křtu je uveden Karel jakožto Inquilinus - podruh? (Tužkou dokonce dopsáno, že Luboměř). Možná že tam pracoval. Luboměř je sousední ves se starobylým kostelem, ale patří do stejné farnosti. Manželka Anna zemřela v 50 ti letech, 3. ledna, r. 1801. na čp. 34. Stejně tak na čp. 34 umírají i její rodiče. To by mohlo znamenat, že tento dům byl dříve rodu Heichlů, než se ho zmocnili Mikovi. Karel Mik se oženil znovu, jako vdovec v 62 letech. To bylo 27. června, 1808. Je to ve Spálově na čp. 34 a nová manželka se jmenuje Kateřina Šustková, 31 let, svobodná a bytem ve Spálově, čp. 21. Bohužel nová manželka po roce zemřela. Karel umřel v 81 letech, dne 5. září, roku 1828.
Isidor Mik (1771-1835)
Vincenc Isidor Mik je náš přímý předek v 6. generaci. Narodil se 4. dubna, roku 1771 na čp. 34 a to je nejstarší spojení rodu Miků s číslem popisným. Je zapsán jako sedlák (latinsky Rusticus, německy Bauer). Oženil se 23. dubna, 1809 s Janou Loewovou, dcerou Jakuba Loewa, sedláka ve Spálově, čp. 40. Oba jsou katolíci. Isidor je při svatbě uveden jako vdovec (21 let!). Hned roku 1810 se jim narodil náš předek Jakub Mik a to na čp. 34. Měli pak asi více dětí. Roku 1828 se jim narodil Vendelín. Isidor Mik umírá na stejném domě, 19. srpna, roku 1835 v 64 letech. Jeho žena zemřela až roku 1859 v 72 letech. Zaopatřoval ji a pochovával farář Pavlíček.
Dům čp. 34 (selský statek) ve Spálově, který je minimálně od roku 1771 v držení rodu Miků
Jakub Mik (1810-1893)
Jakub Mik je náš předek v 5. generaci. Narodil se 26. dubna, 1810 ve Spálově na čp. 34. Je zapisován jako Bauer neboli sedlák. Měl za ženu Kláru Valentovou, ze Spálova (čp.18), dceru sedláka Františka Valenty a Terezy roz. Ambrožové. Spolu se jim narodil roku 1846 syn Valentin, náš přímý předek. Později má Jakub status "Incola stipulatus". Znamená to, že byl výminkář. Na čp. 34 zemřela nejprve jeho žena Klára, roku 1884 na starobu (73 let) a potom Jakub Mik, dne 18. března, 1893 (82 let) na hydropus universalis. Zaopatřoval a pochovával ve spálovském kostele farář Přikryl.
Valentin Mik (1846-1925)
Valentin Mik je náš přímý předek v 4. generaci. Narodil se ve Spálově na čp.34, dne 15. února, 1846. V jeho statutu je "Rusticus" neboli sedlák. Oženil se s Karolínou Šustkovou, (*7.2.1857) také ze Spálova, ze stejného konce, čp. 22. Byla dcerou Františka Šustka sedláka, a jeho ženy Karolíny, rozené Hurdus (oba ze Spálova). Svatba byla 21. července roku 1878. Oddával je Klement Doleček, farář. Na čp. 34 se jim narodilo hodně synů a žádná dcera. Nicméně hodně jich zemřelo v dětství: nejstarší Petr nar. 29.6. 1880 - ten se oženil s Marií Královou, žili na čp. 34, ale první děti, které měli, jim zemřely (Petr +1907, Juliana +1909) - do mladší doby matrika nesahá.., druhý František (křtěný Saleský) nar. 1882, ten zemřel v 1.světové válce jako voják a jeho jméno je na památníku na návsi Spálova. Třetí Antonín nar. 1883 a čtvrtý Valentin nar. 1884 zemřeli do jednoho roku života. Pátý Rudolf, nar. 3.10. 1885 se snad dožil dospělosti? Šestý a sedmý Jan a Josef byla dvojčata, ale do roku umřela + 1887. Osmý a poslední v r.1890 se narodil Klement, náš předek. Valentin Mik zemřel v nedožitých 80-ti letech, dne 11. října, roku 1925. Jeho žena Karolína zemřela nedlouho po něm: 17. července, roku 1926 (na čp. 34).. Ten, kdo zůstal na čp. 34 jako nositel tradice byl asi Petr (jehož děti se zde narodily určitě) a možná i Rudolf, zde nemáme zatím žádné informace. Nicméně ve Vlkovicích se prý potkali nějací bratranci Mikovi (Antonín Mik 1921-1981) (Alois Mik 1912-1986) s dědovým bratrem Josefem a jsou zde i pochováni. Od koho tedy pocházeli? Petr Mík byl skutečně jediným nositelem tradice ve Spálově. Měl kromě již zmíněných zemřelých dětí i ty, kteří se dožily dospělosti, a to: *1908-1964 František (krejčí, přišel o nohu při pádu ze stromu, přestěhoval se na čp.28), *1910-1978 Karel (zůstal na čp.34 - jeho dcera Anastázie si vzala Bláhu), *1912-1986 Alois (žil ve Vlkovicích), *1914-1998 Petr (žil ve Vítkově), *1921-1981 Antonín (žil ve Vlkovicích)
Památník se jmény padlých v 1.sv. válce ve Spálově.
Je zde zaznamenáno jméno Františka Mika, staršího bratra Klementa st. Mika.
Bývalý dům Josefa Havrana, Klement starší Mik se sem přiženil roku 1918.
Klement Mik "starší" ve vojenském
Klement Mik starší (1890-1971)
Klement Mik starší je náš praděda, neboli přímý předek v 3. generaci. Narodil se ve Spálově na čp. 34 dne 31. prosince (na "Silvestra") 1890. Pokřtěn byl kaplanem Aloisem Vymazalem až druhý den- na nový rok 1.1.1891. Za kmotra šli Antonín Valenta (rustikus - sedlák) a jeho žena Terezie ze Spálova. Za ženu si vzal Marii Havranovou, (narozená 3.6.1896 - křest 4.6.) dceru svobodné Aloisie Havranové. (Otec Aloisie byl domkař Havran Josef, matka Jana, rozená Ambrožová). Havranovi bydleli na čp. 132 ve Spálově, úplně na opačném konci než je čp. 34 - Mikovo. Na stejné Havranové adrese je i svatba Klementa s Marií (23.1.1918), těsně před koncem 1. světové války. Klement st. je při svatbě zapsán jako "zeměbranec" (je mu 27 let) v Ostravě - Hrušově. Pravděpodobně sloužil už nějakou dobu u rakouské armády, a to u pracovních jednotek č.108, Hubert-kasarne. Za svědky šli Šustek František (rolník) a Šustek Josef (zahradník) ze Spálova. Klementa a Marii oddával farář Flanderka Antonín.. Víme, že Klementův starší bratr František zahynul za války, ale nic víc konkrétního. Po 1. světové válce se Klement Mik dal zase na zemědělství. Manželé bydleli ve Spálově u nevěsty (na Havranovém), na čp. 132. Zde se jim také narodil syn - náš děda Kliment Mik ml. (1919) a také dcera Marie, která zemřela v dětském věku roku 1928. Druhý syn byl Petr. Ten zemřel asi v 30 letech na udušení - astma. Třetí syn byl Josef Mik, který se narodil 18.3.1928. Nejmladší syn byl Jaroslav.
Zajímavost z kronik: Na Spálovsku se prohnalo tornádo dne 21. června (v 17:30 hodin), roku 1932 a poničilo mnoho stromů a střech domů. Ke škodě se hlásí také Klement Mik (bylo mu 42 let) z domu čp. 132 a sice se jednalo o poškození střechy domu v hodnotě: 500 Kč. (Zápis: "Klement Mík" s dlouhým "í" což je rarita.) Někteří lidé měli škodu i 60 tisíc. Jiní žádnou (čp. 34 poškozené nebylo). Našemu dědovi Klimentkovi bylo 13 let. Josefkovi 4 roky.
Po 2. světové válce a odsunu Němců ze Sudet, šlo mnoho obyvatel z vnitrozemí dosídlovat pohraničí, které tady nebylo daleko - jen přes údolí řeky Odry: Slezské Vlkovice, Heřmanice u Oder, atd. Klement i Marie tak odešli ze Spálova do Heřmanic a přerušili staletou tradici bydlení ve Spálově. V Heřmanicích obdrželi dům čp. 14 a v 50. a 60. letech sem jezdily dcery syna Klimenta ze Stříbrnic na prázdniny. Poté, co se nejstarší Marie provdala za Bohumila Nováka do Ostravy, tak sem dojížděli častěji, neboť to měli blíže než ze Slovácka. Klement Mik zemřel v Heřmanicích dne 3.1. 1971 - dožil se 80-ti let! Marie Miková, roz. Havranová se dožila 82 let, když zemřela 30.12. 1978. Podle vzpomínek našich tet byli pochováni na hřbitově ve Vésce, kam Heřmanice u Oder patří farou, ale jejich hrob nemá náhrobek. O náhrobek se měl postarat nejmladší syn Jaroslav, byly na to i peníze, ale pak z toho nějak sešlo. Jaroslav Mik žil v Heřmanicích, a zůstal svobodný, i když žil s nějakou ženou. Zemřel asi v 60-ti letech.
Josef Mik se oženil s Jiřinou (nar. 14.6.1924), která pocházela z Heřmanic, potom se přestěhovali do sousedních Vlkovic (na návsi v horní části), kde taky zemřeli a jsou pochováni. Josef zemřel 17.8.1985, jeho žena Jiřina 12.1.2011. Na náhrobku mají fotografie (viz obr.). Ve Vlkovicích žijí jejich potomci. Jeden ze tří synů Josef už zemřel (1957-2006). Jejich syn Jiří si přestavěl dům ve Vlkovicích (u cesty - čp. 47), kde žije s potomstvem několika generací. Když měl hodně práce se stavbou, tak mu jezdili pomáhat Novákovi z Ostravy. Teta Marie Nováková si dodnes s rodinou dopisuje, což je asi jediný současný kontakt s rodem Miků. Třetí syn Vašek Mik žije s rodinou v Místku.
Dědův mladší bratr Josef Mik a jeho žena Jiřina - hrob Vlkovice (2015)
Kliment Mik mladší (1919-1991)
Kliment Mik mladší je náš děda neboli přímý předek v 2. generaci. Narodil se 1. září, roku 1919 ve Spálově na čp. 132. Pokřtěný byl 2. září. Za kmotra mu šli Rudolf a Marie Havranovi. Nechtěl si nechávat říkat "Klement" protože Klement byl tehdy známý předák komunistické strany - soudruh Gottwald.
děda z matčiny strany Kliment Mik
Spálov *1.9.1919 - Stříbrnice +21.2.1991
(Jediný severomoravák v rodu)
Kliment Mik byl biřmovaný už v 10-ti letech, a to 15.5.1929. V mládí pracoval u německy mluvících rodin na statku, uměl od té doby německá slova. Do Stříbrnic se měl snad dostat jako farský pacholek (přes nějakou faru na Hané) s vlastním (bílým) koněm? Snad se jednalo o službu u faráře Ignáce Kuhna (1888-1948). Ten přišel do Stříbrnic v roce 1939. (odkud?). Nějakou roli tam hrál i farář Crhák, který ze Stříbrnic pocházel a snad se za našeho dědu přimluvil.
Mik Klement st. a Marie, rozená Havranová a jejich 4 synové.
Nahoře zleva: náš děda Kliment - nevěsta Anna - mladší bratr Petr.
Dole zleva: bratr Josef a vpravo nejmladší Jaroš.
Svatbu měl Kliment Mik s Annou Hrabcovou za války, 20.2. 1941 ve Stříbrnicích. To přijeli i jeho rodiče a sourozenci. Po druhé světové válce mladí manželé již s dvěma dcerami osidlovali pohraničí, konkrétně Havraníky u Znojma, kde získali usedlost po Němcích. Také se tu narodila jejich třetí dcera - naše máma Helena Miková (*1951). Po smrti Matěje Hrabce, se ale vrátili na rodný dům babičky do Stříbrnic, čp. 70. Kliment Mik pracoval zásadně na vlastním hospodářství. Do JZD nechtěl vstoupit. Přivydělával si formankami o žních či o sklizních brambor. Posílal své děti na prázdniny - do Oderských vrchů - Heřmanice u Oder, Véska, k příbuzným Mikům a sousedům Šímům (pozdější kněz Vojtěch Šíma). Jeho bratři Josef a Jaroslav též několikrát přijeli do Stříbrnic na návštěvu. V důchodu chodil hlídat na noční směnu do drůbežárny (Xaverova) u Stříbrnic. Na dvoře zkoušel pěstovat víno. Těšili jsme se vždycky na dědovy domácí klobásky a slivovicu. Kromě našeho dědy Mika, který je pochován na hřbitově ve Stříbrnicích, (zemřel 21.2. 1991), jsou všichni jeho předkové pohřbeni na severní Moravě. Můj osobní názor je, že po dědovi Mikovi jsme sdědili podobný hlas - hlavně Nováci a Dvouletí. A taky měl děda sennou rýmu a astma, což je moje osobní dědictví.
Svatební foto Klimenta Mika a Anny, rozené Hrabcové (1941)
Kliment Mik měl s Annou (roz. Hrabcovou) 4 dcery:
1. Marie si vzala Bohumila Nováka a bydleli v Ostravě - Porubě (děti: +Mireček, Petr, Pavel).
2. Anna si vzala Jaru Kamaráda, bydleli v Boršicích - Stoprouně (děti: Vít, Karel)
3. Helena si vzala Josefa Dvouletého, Boršice, čp. 12 (Mirek, Josef, Drahomír, Lukáš)
4. Antonie si vzala Zbyňka Touce a bydleli ve Stříbrnicích (Monika, Petra)